Soudržnost eurozóny je v ohrožení

V celé měnové unii již od roku 2001 trvale klesají očekávání ohledně míry budoucího ekonomického růstu. Zatímco v roce 2001 očekávali prognostici, že země EMU porostou do roku 2006 průměrným tempem 2,7 %, dnes se pro periodu následujících pěti let očekává růst pouze 1,4 %. Tato nejistota má za následek pokles důvěry domácností i firem.

Vede si země lépe jako jednotlivec či jako součást většího celku?

„Pesimismus ohledně budoucího růstu podkopává jeden z hlavních argumentů pro přijetí společné měny – vyšší a udržitelná úroveň bohatství pro všechny její členy. To je důležité pro celou měnovou unii, protože její soudržnost závisí na faktu, že každá členská země předpokládá, že si povede lépe jako součást společenství,“ řekl ve své zprávě hlavní ekonom ECB Peter Praet.

Výhody měnové integrace

Přestože eurozóna rozhodně není optimální měnovou oblastí, při zavádění Eura se očekávalo, že na mikroekonomické úrovni dojde k podpoření růstu snížením transakčních nákladů a odstraněním kurzového rizika. Na makroekonomické měl být růst podpořen přísnější fiskální a měnovou disciplínou. Zároveň mělo dojít k hlubšímu propojení finančních a kapitálových trhů.

Nenaplnění předpokladů

Očekávání pozitivních přínosů měnové unie vždy závisela na představě, že členství bude mít pozitivní vliv na kvalitu ekonomických institucí, pravidel hospodářské soutěže, systému civilního soudnictví atp. Tyto změny měly vzniknout jako následek neautonomní měnové politiky. Ta měla státy v případě horšího ekonomického vývoje nutit k zavádění strukturálních reforem a jiných institucionálních změn. Vývoj však ukazuje, že očekávání vkládaná do jednotné měny byla mylná.

Autor: Michal Kokoř 

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.