FED a ECB: peníze zůstávají levné
Po posledních týdnech se zdá, že historicky bezprecedentně volná měnová politika s námi zůstane déle, než se ještě před pár měsíci čekalo. Data z Eurozóny jsou totiž všechno jen ne proinflační a i nedávná americká data snižují pravděpodobnost brzkého zvýšení sazeb.
Inflace v Eurozóně v září v důsledku poklesu cen energií poprvé od března klesla pod nulu – pamatujme přitom, že ECB míří ve svém režimu inflačního cílování právě na celkovou inflaci. Slovy bývalého prezidenta Tricheta „má ECB jedinou střelku v kompasu a tou je (celková) inflace“. Pamětníci přitom vzpomenou, že v roce 2011 (!) ECB dokázala sazby dokonce kvůli ropě zvednout! Draghi je pak ve srovnání s předchůdcem mnohem menší dogmatik a ECB také prodělala v posledním roce až dvou přerod směrem k měnově-politickému pragmatismu, což v stávající situaci znamená, že další uvolnění měnových podmínek bude bez „ideologické bolesti“ a tedy potenciálně rychlé. To konec konců na posledním zasedání v srpnu řekl i Draghi, když zmínil, že ECB je připravena v případě nutnosti „změnit velikost, složení či trvání programu odkupu aktiv“. Inflační výhled i aktuální inflace tuto „nutnost“ přibližují.
Nejen ceny energií, ale i dalších komodit jsou nízké a ani evropská ekonomika na výraznější urychlení dynamiky (ergo akcelerace poptávkové inflace) nevypadá. Německý průmysl se i navzdory silné podpoře od eura, ECB a ropy motá v meziročním růstu těsně nad nulou, evropská nezaměstnanost je stále 11 % (tj., jenom o 0,5 p.b. nižší než před rokem), francouzská navzdory slibům Hollandea zarytě roste. Jinými slovy, inflaci si Eurozóna tak lehko nedoveze a ani sama nevytvoří.
V USA se jádrová inflace, na kterou míří FED, v září zvedla z nejnižší hodnoty od dubna 2011 na 1,3%, k cíli na 2 % však navzdory ujištění FEDu, opakovaném už zhruba rok, stále nemíří. Dolar zůstává silný, inflační očekávání trhů i domácností jsou stále stabilní a nízká. V posledních týdnech navíc zklamala data z trhu práce, když za srpen i září ekonomika vytvořila dohromady pouze 218 tis. nových míst v soukromém sektoru, což je nejméně od léta 2012 a ani mzdy nerostou.
Přidejme obavy obou centrálních bank z globální ekonomiky (čínské zpomalování) a nebude překvapením, pokud za chvíli začne trh spekulovat, kdy ECB přijde s druhým kolem kvantitativního
uvolňování a kdy už FED v příštím roce konečně sazby zvedne. Rok 2016 se mi nyní
z pohledu výhledu měnové-politiky jeví hodně podobný jako - loni touto
dobou - výhled na letošek.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Managemet a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz