Pracovní úraz a nemoc z povolání – změny v odškodňování a další úpravy od 1. 10. 2015

Od 1. 10. 2015 vstupuje v účinnost novela zákoníku práce, která přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Novela obsahuje také jiné drobné úpravy. Hlavní změny shrnuje v odstavcích níže právník ze společnosti Vaše nároky.cz, která pomáhá poškozeným občanům získat finanční odškodnění u pracovních úrazů a nemocí z povolání.

  Změny v odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění

Výše odškodnění u pracovních úrazů a nemocí z povolání se oproti jiným úrazům stále stanovuje na základě bodového odhodnocení. Zatímco u občanského zákoníku byl tento systém zrušen k 1. 1. 2014, v zákoníku práce se stále používá. Chystaná novela by měla zmírnit rozdílnost mezi odškodňováním úrazů na pracovišti a mimo něj. Do teď se totiž mohlo stát, že by poškozený za stejný úraz, který by se mu stal v práci, dostat podstatně menší náhradu škody, než za úraz v osobním životě.  

Nařízení vlády o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které by mělo začít platit společně s novelou, zvyšuje hodnotu jednoho bodu z nynějších 120 Kč na 250 Kč. Navíc by se mělo v některých případech až dvojnásobně zvýšit bodové hodnocení jednotlivých úrazů. V praxi by to mělo znamenat, že za stejný úraz by mohl poškozený po prvním říjnu tohoto roku získat až čtyřnásobně vyšší odškodnění. Systém bodů u ztížení společenského uplatnění by měl být uplatňován individuálně na základě míry omezení v jednotlivých oblastech života. Jestliže by poškozený nebyl spokojený s bodovým odhodnocením a tomu odpovídající výši odškodného, bude se moci vždy ještě bránit u soudu.  

Zrušení dohody o provedení práce má již zákonnou úpravu

Dosud v podstatě nebyla zákonná úprava pro zrušení dohody o provedení práce. Ta existovala v případě dohody o pracovní činnosti. Novelou zákoníku práce tak bude platit u obou druhů dohod, které se využívají především v případě brigád, že je možné ukončení dohodou ke sjednanému dni, nebo výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, případně okamžitým zrušením při naplnění požadovaných podmínek. Je potřeba doplnit, že výpověď může být dána z jakéhokoliv důvodu nebo klidně bez uvedení důvodu. Výpovědní doba začíná potom běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně.  

Na jednorázové odškodnění pozůstalých má nyní nárok i registrovaný partner

Za starého zákoníku práce má na jednorázové odškodnění nárok pozůstalý manžel/manželka a nezaopatřené dítě, dále pak rodiče, pokud žili se zemřelým v jedné domácnosti. Od prvního října se odškodnění bude nově výslovně vztahovat také na registrovaného partnera. Zákoník práce nově připouští rovněž právo pozůstalých na přiměřené zvýšení odškodnění ze strany soudu. Tato možnost odpovídá tomu, že zákonem stanovená výše jednorázového odškodnění (nyní 240 tisíc korun) nemusí být spravedlivá a nemusí reflektovat skutečný stav.  

Změny terminologie

V rámci novely jsou změněny některé pojmy, které však v podstatných ohledech zákoník práce nemění. Jedná se mimo jiné o soulad s termíny, které používá občanské právo. Např.: preventivní prohlídka X pracovnělékařská prohlídka; náhrada škody X náhrada nemajetkové a majetkové újmy; předcházení škodám X prevence; odpovědnost za škodu X povinnost k náhradě škody apod.  

Prekluzivní lhůta se mění na promlčecí lhůtu  

V případě škody na věcech zaměstnance dochází ke změně z dosavadní prekluzivní (propadné) lhůty k uplatnění práva na lhůtu promlčecí. Právo na náhradu škody tedy již automaticky nezaniká, pokud zaměstnanec neohlásí její vznik zaměstnavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Právo se tak pouze promlčí, což znamená, že nárok na odškodnění přímo nezaniká, ale zaměstnavatel může při nedodržení lhůty promlčení práva namítnout u soudu. Pokud však zaměstnance i přesto odškodní, nemůže po něm již žádat vrácení odškodnění zpět a nebude se tak jako doposud ze strany zaměstnance jednat o bezdůvodné obohacení.