EMU: CPI, USA: Firemní barometr Chicaga, Yellenová

11.00 SEČ - Eurozóna: CPI (09 2015, y/y,%, odhad Eurostatu)

Skutečnost: -0,1

Očekávání: 0,0
Předchozí: 0,1

Spotřebitelské ceny v září v předběžném odhady měly zastavit svůj růst, ve skutečnosti však meziročně mírně klesly. Překvapení má na svědomí pokles cen ropy/energií/pohonných hmot ve třetím čtvrtletí. Jádrová inflace, tj. růst cen bez cen potravin a energií zůstává slabá, cca 0,9% y/y.

Cenový vývoj v posledních kvartálech úzce kopíruje vývoj cen ropy, resp. energií. Jejich pokračující pokles znamená tlak na pokles jiných cen a tím i trvající nebezpečí celkové deflace (poklesu cen) meziměsíčně i meziročně. V celkovém pohledu inflaci sice táhne ke dnu silný pokles cen energií, ale i bez tohoto efektu, tedy z pohledu jádrové inflace je souhrnný klesající inflační trend tristní. Celkově je inflace eurozóny včetně svého jádra slabá, hluboce pod cílem ECB 2,0%. Deflační tlaky jsou až na výjimky patrny v celé eurozóně a EU. To je hlavní důvod expanzivních programů monetární politiky ECB. Stav a tendence inflace eurozóny jsou nepříznivé pro euro a akcie, příznivé pro dluhopisy.

15.45 SEČ USA: Firemní barometr Chicaga (09 2015)
Očekávání: 53,6
Předchozí: 54,4
Trh za září čeká oslabení indexu a tím i růstu ek. aktivity regionu, ten by ale měl zůstat solidní.

Index v červenci opustil hladiny stagnace, kde pobýval od začátku roku a solidně vzrostl na maximum od ledna a tím i ek. aktivita. V srpnu pak index mírně klesl s oslabením a korekcí robustního červencového posílení podindexů nových objednávek a produkce. Pokles zaměstnanosti regionu trvající již 4 měsíce se pak ztenčil na minimum od letošního dubna, přesto nepříliš vzdálen od červnového 5ti a půl letého maxima.

Obecně regionální data ek. aktivity prakticky od začátku roku potvrzují citelně slabší výkonnost než třeba loni. Na druhou stranu výhledy firem pro začátek roku 2016 přes nedávné oslabení signalizují zlepšení a solidní růst ek. aktivity. Po zpomalení růstu ekonomiky kvůli dočasným zpomalujícím efektům v prvním pololetí (zejména v prvním čtvrtletí) ve druhém pololetí ek. růst opět nabírá na síle. Celková ek. aktivita stále solidně roste. Signály oslabení čínské a světové ekonomiky a světových burz ale zvyšují nejistotu a mohou oslabit ek. růst.

21.00 SEČ Vystoupení šéfky Fedu Yellenové v Saint Louis

Poslední rozhodnutí monetární politiky 16.-17. září: Centrální banka podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí nově uvedl příznivější hodnocení firemních investic. Hlavně pak podle očekávání jedinou hlavní novinkou komentáře byl efekt ek. slabosti ze zahraničí: "Současný globální ekonomický a finanční vývoj může poněkud omezit ek. aktivitu a pravděpodobně krátkodobě vytvoří další tlak na pokles inflace " Fed pak už prakticky neučinil žádné významné změny vůči tiskové zprávě k předchozímu rozhodnutí monetární politiky z 28.-29. července. Zajímavostí bylo, že na rozdíl od jednomyslného hlasování v červenci tentokrát Jeffrey Lacker jako jediný zvedl ruku pro zvýšení hlavní úr. sazby o 25 bps. Fed také opět snížil projekci růstu HDP, inflace ale taky míry nezaměstnanosti a hlavní úr. sazby. Letos, 2016 a 2017 jako správný moment prvního zvýšení hlavní úr. sazby vidí 13, resp. 3, resp. 1 bankéřů (v červnu to bylo 15/2/0). Medián hlavní úr. sazby byl ve srovnání s červnem snížen: letos na 0,4 % (v červnu 0,6 %), 2016 1,4 % (1,6 %), 2017 2,6 % (2,9 %) a dlouhodobě na 3,5 % (3,8 %). Fed předpokládá v příštích letech stabilní růst ekonomiky v rozmezí 2,0-2,3 %, vzestup inflace k 2,0 %, pokles míry nezaměstnanosti pod svou dlouhodobou úroveň (byť už jen mírně).

Téma vystoupení Yellenové nenasvědčuje zásadnější komentář a výhled ekonomiky a monetární politiky. Obecně platí, že komentáře Yellenové následují krátce po rozhodnutí Fedu monetární politiky, konsensuální rétorika šéfky Fedu tak zřejmě bude odpovídat komentářům centrální banky.

Hlavním důvodem rozhodnutí Fedu zvyšování hlavní úr. sazby ještě odložit je dopad slabosti ze zahraničí. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky a trhu práce značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky a nekorigovaný propad akciových trhů. Export tak může zeslábnout, roste nejistota ek. subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Ekonomika se navíc ještě zcela neoklepala ze slabší výkonnosti prvního pololetí, hlavně prvního čtvrtletí. Např. regionální data ek. aktivity a průmyslu trvaleji signalizují slabost. Vedle momentální ek. nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úr. sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky a plánů zvyšování hlavní úr. sazby. Komentáře stále celkově potvrzují vyčkávání na nejvhodnější okamžik startu zvyšování hlavní úr. sazby a tedy jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám, jakmile růst ekonomiky zesílí.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed hodlá hlavní úr. sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (služby, spotřebitelský sentiment, maloobchodní tržby, trh domů) a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úr. sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.

V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy slabá inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. Přesto rozhodnutí Fedu v příštích měsících pravděpodobně určí právě předpokládaný dopad slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku. Ještě více než v minulosti vývoj hlavní úr. sazby rozhodnou ek. data. Momentálně na vedlejší koleji stojí očekávání Fedu návratu inflace k 2,0%.

Dopad událostí na trhy: Očekávání indexu je příznivé pro dolar a akcie, nepříznivé pro zlato a dluhopisy. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám je příznivá pro dolar, nepříznivá pro akcie, zlato a dluhopisy. Opatrnost Fedu a odklady zvyšování hlavní úr. sazby vzhledem k dopadům slábnutí světové ekonomiky, volatility finančních trhů a nebezpečí poklesu nízké inflace má na trhy spíše opačný dopad.