Německo: Ifo, USA: Prodeje nových domů, Yellenová

10.00 SEČ - Německo: Index IFO (09 2015)

Skutečnost:108,5

Očekávání: 108,0
Předchozí: 108,3

Rozbor: Naopak! Data dopadla zcela jinak než čekal trh. Trhy čekaly oslabení indexu kvůli poklesu indexu očekávání na 101,4 ze 102,2, index očekávání ale vzrostl 103,3 a stal se důvodem růstu celkového indexu. Větší pokles indexu současné situace na 114,0 ze 114,8 než činilo očekávání (114,7) už růstu celkového indexu nezabránil. ale posílil na vedené oslabením podindexu očekávání, dílem i současné situace), naopak index očekávání posílil.

Hodnocení: Index Ifo a jeho subindexy současné situace a očekávání resp. z pohledu sektorů odvětví zpracovatelského průmyslu a velkoobchodu setrvávají blízko ročního maxima. Firemní klima stavebnictví, maloobchodu resp. služeb trendově zpevňuje od roku 2015, 2014 resp. 2012 na maximum od roku 2014, 2011 resp. historické maximum.

V posledních kvartálech předstihové ukazatele ek. aktivity včetně indexu Ifo a jeho podindexů současné situace a očekávání soustavně rostly. Důvodem bylo prudké slábnutí ropy, eura a další monetární pomoc ECB, což předznamenalo ek. oživení Německa/eurozóny. Na druhou stranu stabilizace ceny eura a letní signály oslabení růstu čínské a světové ekonomiky předznamenávají zvýšení nejistoty firem a domácností a tím kulminaci předstihových indikátorů resp. firemního optimismu. Dlouhodobě pak firemní klima zhoršují deflační rizika eurozóny, řecká krize, vyhrocená situace na Ukrajině a nebezpečí spirály obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem.

Dopad na trhy: Solidní data indexu Ifo jsou dosud dobrá pro akcie a euro, nepříznivá pro dlouhopisy. Euro k dolaru a index DAX po zprávě posílily, zatímco na měnovém trhu se ale posílení eura záhy vytratilo a nyní ztrácí 0,2%, index DAX navyšuje po zprávě zisk na 0,6%.

16.00 SEČ USA: Prodeje nových domů (08 2015)

Očekávání: 515 000

Předchozí: 507 000

Celkově trh domů pokračuje v růstu v souladu se solidním růstem americké ekonomiky. Expanze trhu domů příznivě působí na spotřebu domácností a produkci firem.

23.00 SEČ USA: Vystoupení šéfky Fedu Yellenové na téma Inflační dynamika a monetární politika

Poslední rozhodnutí monetární politiky 16.-17. září: Centrální banka podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí nově uvedl příznivější hodnocení firemních investic. Hlavně pak podle očekávání jedinou hlavní novinkou komentáře byl efekt ek. slabosti ze zahraničí: "Současný globální ekonomický a finanční vývoj může poněkud omezit ek. aktivitu a pravděpodobně krátkodobě vytvoří další tlak na pokles inflace " Fed pak už prakticky neučinil žádné významné změny vůči tiskové zprávě k předchozímu rozhodnutí monetární politiky z 28.-29. července. Zajímavostí bylo, že na rozdíl od jednomyslného hlasování v červenci tentokrát Jeffrey Lacker jako jediný zvedl ruku pro zvýšení hlavní úr. sazby o 25 bps. Fed také opět snížil projekci růstu HDP, inflace ale taky míry nezaměstnanosti a hlavní úr. sazby. Letos, 2016 a 2017 jako správný moment prvního zvýšení hlavní úr. sazby vidí 13, resp. 3, resp. 1 bankéřů (v červnu to bylo 15/2/0). Medián hlavní úr. sazby byl ve srovnání s červnem snížen: letos na 0,4 % (v červnu 0,6 %), 2016 1,4 % (1,6 %), 2017 2,6 % (2,9 %) a dlouhodobě na 3,5 % (3,8 %). Fed předpokládá v příštích letech stabilní růst ekonomiky v rozmezí 2,0-2,3 %, vzestup inflace k 2,0 %, pokles míry nezaměstnanosti pod svou dlouhodobou úroveň (byť už jen mírně).

Komentáře Yellenové následují krátce po rozhodnutí Fedu monetární politiky, konsesuální rétorika šéfky Fedu tak zřejmě bude odpovídat komentářům centrální banky. Přesto téma vystoupení evokuje možnost nových signálů pro trhy.

Hlavním důvodem rozhodnutí Fedu zvyšování hlavní úr. sazby ještě odložit je dopad slabosti ze zahraničí. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky a trhu práce značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky a nekorigovaný propad akciových trhů. Export tak může zeslábnout, roste nejistota ek. subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Ekonomika se navíc ještě zcela neoklepala ze slabší výkonnosti prvního pololetí, hlavně prvního čtvrtletí. Např. regionální data ek. aktivity a průmyslu trvaleji signalizují slabost. Vedle momentální ek. nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úr. sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Zůstává ale otázkou, nakolik Fed vzhledem ke slabším ek. datům skutečně ustoupil z jestřábí rétoriky a plánů zvyšování hlavní úr. sazby. Komentáře stále celkově potvrzují vyčkávání na nejvhodnější okamžik startu zvyšování hlavní úr. sazby a tedy jestřábí Fed, tedy tendenci k vyšším úr. sazbám, jakmile růst ekonomiky zesílí.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed hodlá hlavní úr. sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (služby, spotřebitelský sentiment, maloobchodní tržby, trh domů) a trhu práce s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úr. sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.

V klíčovém posouzení konfliktu makroekonomických cílů, kdy slabá inflace volá po nízké a expandující trh práce s rašícím růstem mezd po vyšší hlavní úr. sazbě se zdá, že trh práce má momentálně větší váhu. Přesto rozhodnutí Fedu v příštích měsících pravděpodobně určí právě předpokládaný dopad slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku. Ještě více než v minulosti vývoj hlavní úr. sazby rozhodnou ek. data. Momentálně na vedlejší koleji stojí očekávání Fedu návratu inflace k 2,0%.

Dopad událostí na trhy: Tendence dat trhu domů je příznivá pro dolar a akcie, nepříznivé pro zlato a dluhopisy. Dlouhodobá tendence k vyšším úr. sazbám je příznivá pro dolar, nepříznivá pro akcie, zlato a dluhopisy. Opatrnost Fedu a odklady zvyšování hlavní úr. sazby vzhledem k dopadům slábnutí světové ekonomiky, volatility finančních trhů a nebezpečí poklesu nízké inflace má na trhy spíše opačný dopad.