Kolik stojí Řecko vláda Syrizy? 5 % HDP

Autor: Mads Koefoed, vedoucí makroekonomické strategie Saxo Bank

• Prognózy řeckého růstu poklesly z +2 % na -3 % za méně než rok
• Za předchozí vlády by tento pokles nebyl tak výrazný
• Vláda Syrizy vrátila zemi zpět nejméně o rok

 Mezi informacemi, že Řecko a jeho věřitelé dosáhli dohody o třetím záchranném balíčku v hodnotě 86 mld. euro, by bylo dobré zmínit i to, kolik zatím Řecko experiment Syriza stál.

Dostupná ekonomická data o řecké ekonomice neomylně ukazují na to, že ekonomika je uprostřed krachu. Další data budou zveřejněna v nejbližších týdnech, kdy proběhne hlasování o záchranném programu v jednotlivých národních parlamentech zemí eurozóny. Řecký parlament musí okamžitě přijmout 35 prioritních kroků, aby peníze z balíčku začaly téct.

Před rokem to pro řeckou ekonomiku vypadalo lépe. V srpnu 2014 byl index ekonomických podmínek Evropské komise na úrovni 102,2 poté, co se zotavil o téměř 20 bodů po hlubší krizi.

Později uváděla zpráva o HDP za třetí čtvrtletí růst o 1,5 %, což byl nejvyšší růst od roku 2008. Bylo to také, jak se později ukázalo, maximum, kterého růst dosáhl předtím, než se ekonomika začala opět propadat.

Je nutno říci, že v Řecku nebylo ani tehdy vše v pořádku, to ani zdaleka. Mzdy reálně prudce poklesly. Penze byly sníženy a míra nezaměstnanosti stále přesahovala 25 % (26,2 % v srpnu 2014). V tomto kontextu vlastně není asi tak překvapivé, že pro mnoho Řeků se Syriza stala jasným favoritem a strana ve všech průzkumech posilovala.

Ke konci roku 2014 už bylo jasné, že Syriza se blíží převzetí moci a vzhledem k výbušným prohlášením strany, včetně nedostatku podpory pro členství v eurozóně, není překvapením, že se zájem investorů začal vytrácet.

Kdo by chtěl investovat v zemi, ve které je nejistá nejen politická situace, ale dokonce i samotná měna? Jen málo investorů by bylo ochotných vytvořit investiční dluh v eurech a potom zjistit, že kapitál bude denominován v jiné měně (drachma 2).

Tehdejší premiér Antonis Samaras ze strany Nové demokracie, která vládla v koalici se stranou PASOK, představil 9. prosince 2014 nového prezidentského kandidáta, který byl však poražen (ve třetím kole voleb) už 29. prosince.

Nové volby byly stanoveny na 25. ledna a všichni víme, jak dopadly. Syriza s převahou zvítězila a v dalších měsících strana získávala další podporu, když se hrdinně postavila požadavkům věřitelů.

Podpora v posledních týdnech poněkud poklesla, když premiér Alexis Tsipras vyjednal s mezinárodními věřiteli dohodu: dohodu, která mohla být ještě přísnější, kdyby Syriza neodešla od jednacího stolu a nevyvolala referendum o tehdejším návrhu věřitelů.

Nejnovější údaje z Řecka skutečně nepotěší. Země je nepochybně zpátky v recesi, průmyslová výroba meziročně k červnu klesla o 4,5 % a výrobní PMI také ukazují na prudkou kontrakci na úrovni 46,9.

Ve druhé polovině loňského roku, kdy indikátory ukazovaly na vzestup, byl konsensus o prognóze růstu HDP kolem 2 % a někteří dokonce očekávali 3% růst. Předpokládalo se, že ekonomika opět nabere rychlost v roce 2016 s růstem kolem 2-2,5 %.

Když přeskočíme do současnosti, vidíme, že vyhlídky řecké ekonomiky jsou mnohem horší, a očekává se, že HDP v roce 2015 poklesne o 1,2 %. Právě v pondělí naznačil představitel EU, že kontrakce bude možná vyšší, než se čekalo až 3 % (a v roce 2016 zřejmě křivka zůstane plochá). Takže za méně než rok z +2 % na -3 %!

Tím nechci tvrdit, že za časů staré vlády Nové demokracie a PASOK bylo všechno v pořádku ani zdaleka ne. Bylo snad dokonce i možné vyhnout se současné nestabilitě a tedy ekonomickému propadu, ale stará vláda se s reformou státní správy a slibovanými privatizacemi neuvěřitelně loudala.

Díky novému záchrannému programu (už skoro) v pohybu zmizí velká část nejistoty a investice (od domácích i zahraničních investorů) mohou zase začít proudit. Pořád se však vznáší menší otazník nad příštími volbami, které by mohly nastat celkem brzy, pokud bude Tsipras chtít konsolidovat svoji moc v Syrize. Řecko ještě zdaleka není uzavřenou kapitolou a experiment Syriza zemi vrátil zpět nejméně o rok.

Zotavení může začít ... znovu!

O autorovi

Mads Koefoed vystudoval obor ekonomie se zaměřením na finance a ekonometrii na dánské Univerzitě v Kodani. S krátkou přestávkou působí v oddělení makroekonomické strategie od roku 2009. Denně publikuje komentáře na sociální investiční platformě TradingFloor.com a je také pravidelným komentátorem na Saxo TV a dalších vysílacích médiích. Jako vedoucí makroekonomické strategie upřednostňuje kvantitativní přístup v rámci analýzy světové ekonomiky a zdůrazňuje důležitost dluhového cyklu pro porozumění dnešního makroekonomického vývoje.

O Saxo Bank

Saxo Bank je globální investiční banka specializující se na online multi-asset obchodování a investice na mezinárodních finančních trzích, která poskytuje svým soukromým i institucionálním klientům komplexní škálu nástrojů pro realizaci jejich obchodních a investičních strategií. Její finančně komunitní portál TradingFloor.com je první multi-asset sociální trading platformou. Saxo Bank, plně licencovaná a regulatorním pravidlům podléhající evropská banka svým klientům umožňuje obchodovat s FX, CFD, ETF, akciemi, futures, opcemi a dalšími deriváty v rámci platformy SaxoTrader, která obdržela mnohá ocenění. Tato platforma ve více než 20 jazykových mutacích je v rámci jednoho účtu přístupná z PC, tabletů či smartphonů. Platforma je využívána více než stovkou předních finančních institucí na celém světě. Saxo Bank nabízí také profesionální portfolio management a správu fondů, a prostřednictvím Saxo PrivatBank i tradiční bankovní služby. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a jejích 26 poboček pokrývá Evropu, Asii, Střední Východ, Latinskou Ameriku, Afriku a Austrálii.