Dokument: Jak vypadala sněmovní rozprava o EET

Lhář a zloděj Kalousek poničil ministrovi financí účtenku. Přečtěte si, na jaké úrovni se vedla sněmovní diskuze o elektronické evidenci tržeb. 

V pátek 10. července začal v Poslanecké sněmovně boj o (ne)zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Pravicová opozice se dala již dlouho dopředu slyšet, že udělá vše pro to, aby tento zákon vůbec nemohl být projednán. Mechanismy jednacího řádu Poslanecké sněmovny takovému postupu dávají možnosti víceméně až ve třetím čtení. Zatím jsme svědky čtení prvního. Přesto obecná rozprava nad tímto zákonem trvala od deváté hodiny ranní a schůze poslanců byla skončena po patnácté hodině odpoledne. Zákon o EET prošel do druhého čtení, poslanci se znovu k jednání sejdou v září.

Prakticky hned na úvod obecné rozpravy vystoupil nejhlasitější kritik elektronické evidence trže, Miroslav Kalousek. Ve svém úvodním projevu zopakoval nejpádnější argumenty proti zavedení on-line pokladen. Na prvním místě zmínil technické problémy, “na celém území České republiky není k dispozici vysokorychlostní internet, na celé řadě území vysokorychlostní internet vypadává, jak všichni známe z vlastní zkušenosti.“ Místopředseda TOP 09 dále mluvil o porovnání nákladů a přínosů celého systému. Upozornil obzvláště na rozpor ve vyčíslení nákladů, které provedla firma BDO formou interní studie pro ministerstvo financí, a náklady, které ministerstvo financí vyčíslilo v důvodové zprávě k zákonu o EET. Podle důvodové zprávy bude počáteční investice činit 400 milionů korun a roční provoz by se měl udržet pod 200 miliony korun. Podle studie BDO by však roční provoz měl vyjít na dvojnásobek a takový odhad je prý ještě minimalistický. Další náklady to samozřejmě přinese podnikatelskému sektoru, mluví se až o 3 miliardách, které spolykají jen počáteční investice.

Kalousek také zmínil naprostou škodlivost systému on-line pokladen s ohledem na to, že jde o vybudování systému digitálního udavačství. „Nedomnívám se, že to prospěje společenské atmosféře v České republice, a myslím si, že by to mělo být velmi zváženo, aby jeden udával druhého a stát k tomu pobízel na speciálních webových stránkách a říkal tomu digitální forma udávání.“

Ve svém úvodním vystoupení také poslanec Kalousek polemizoval s tvrzením ministra Babiše, že například v Chorvatsku se díky on-line pokladnám zvýšil výběr daní, zejména DPH. Odkázal přitom na údaje Eurostatu. Podle nich v Chorvatsku klesl po zavedení EET výběr DPH o (v přepočtu) 2 miliardy korun, přičemž se zároveň měnily sazby DPH, ovšem fiskálně neutrálním způsobem.

Poté víceméně následovala slovní přestřelka na téma „kdo má vyšší akademický titul“ (poslanec Zlatuška vs. Kalousek) a debata o tom, kde vypadává a kde nevypadává internet. Následně se slova ujal předseda ODS Petr Fiala, který představil svých šest důvodů, proč elektronickou evidenci tržeb nepodpoří. Pozornost si zaslouží přinejmenším důvody tři. Tím prvním je odvolávka na zprávu NKÚ, podle které prý živnostníci zaviňují pouhých 7 % u „nevyberu“ DPH. Druhým argumentem je riziko, že podstatná část živnostníků v důsledku on-line pokladen ukončí svou činnost. Fiala si pro příklad jde rovněž do Chorvatska a říká: „Před zavedením elektronické evidence tržeb bylo v Chorvatsku 72 tisíc firem a 190 tisíc živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnost 6 tisíc firem a 33 tisíc živnostníků. Když si to přepočítáme zase na Českou republiku, tak v České republice máme 159 tisíc firem a máme tady 642 tisíc živnostníků. V případě chorvatského scénáře by to znamenalo, že u nás skončí 13 tisíc firem a 110 tisíc živnostníků.“

Třetím faktem, na který Fiala upozorňuje, je nesrovnalost ve výpočtu očekávaného přínosu dodatečně vybraných daní. Ministerstvo financí tvrdí, že on-line pokladny přinesou do rozpočtu dodatečných 10 – 12 miliard korun. Fiala však upozorňuje, že tento výpočet se opíral o původní představu, kdy měla být EET zavedena plošně a měla se dotknout všech živnostníků. Poté, zřejmě na základě volebních preferencí, se dal ministr Babiš slyšet, že by se měla týkat přibližně pouze poloviny, tedy 300 tisíc živnostníků. Očekávaná dodatečně vybraná suma 10 až 12 miliard korun se však nesnížila. „To mně připadá naprosto neuvěřitelné a nedovedu si to vysvětlit jinak než, že Ministerstvo financí žádné analýzy a žádné kvalifikované odhady nemá a prostě tam napsalo nějaké číslo, aby to dobře ideologicky nebo politicky vypadalo, ale žádný lepší výběr daní samo vlastně neočekává,“ argumentoval Fiala.

Za zmínku také stojí diskusní příspěvek poslance Radima Holečka, který vidí likvidaci živnostníků pomocí EET ve třech vlnách. „V první vlně zahubí ty nejslabší z nich, tedy ty, kteří nevyhoví technickým podmínkám. Další vlna smete ty, kterým se podnikání se zvýšenými náklady, které zavedení EET prokazatelně přinese, už prostě nevyplatí. A ve třetím kole pak s podnikáním seknou už i ti, kteří si řeknou, že státní buzeraci a neustálé zhoršování podmínek malého podnikání a provozování živností prostě nemají zapotřebí.

Dalo by se očekávat, že hlavní propagátor myšlenky elektronické evidence tržeb ministr Babiš se bude za svou věc bít jako lev. Pomineme-li celou řadu víceméně osobních invektiv, jako je obligátní „Kalousek je zloděj a lhář“ nebo doporučení poslankyni Němcové, aby „ten antibabišovský server“ nečetla, případně „Kalousek mi poničil účtenku“, pak se Andrej Babiš věcně vyjádřil až v posledních desítkách minut celého jednání. Jako první argument pro zavedení EET uvedl, že má narovnat podnikatelské prostředí, aby daně platili všichni. Dále pak tvrdil, že samozřejmě stát potřebuje vybrat více na daních, aby mohl financovat „dálnice, zdravotnictví, školství, sociální výhody a snižovat zadlužení státu.“

Dále minstr Babiš upřesnil odhad zvýšeného výběru daní díky EET: „Ano, plánujeme příští rok vybrat 5,5 miliardy DPH a v roce 2017 plánujeme vybrat dalších asi 6 miliard na dani z právnických a fyzických osob… Naše analýzy u restaurací říkají, že bychom měli vybrat ročně 11 miliard.“ Takže když sečteme celkový očekávaný dodatečný výnos na daních díky zavedení on-line pokladen, měl by ministr financí vybrat každý rok přibližně o 17 miliard korun více.

Je celkem pravděpodobné, že se výběr daní v příštím i následujícím roce bude zvyšovat. Zda to ale bude díky EET a nikoli díky rychlejšímu hospodářskému růstu, se bude prokazovat těžko. 

Petr Musil