Jsou Řekové banda lenochů?

Pracují 10 měsíců v roce, ale dostávají 14 platů. Rok po škole jdou do důchodu, sednou do kavárny a pijí jedno uzo za druhým. Žijí z německých daní a podvádějí s těmi vlastními. Zahraniční věřitelé se jim léta snaží pomoct, ale oni se zkrátka snažit nebudou a nebudou. A teď se zbláznili úplně a odmítají zaplatit tady miliardu a tady dvě.

Asi tušíte, že to takhle černobílé být nemůže. O Řecku a jeho obyvatelích se dá psát i jinak.

1. Řekové si už utáhli opasky více, než se po nich žádalo

Od dohody o takzvaném bailoutu před pěti lety řecká vláda omezila výdaje, zvýšila daně a primární deficit 24 miliard eur dokázala obrátit v přebytek 3 miliardy eur. To vše bylo více, než věřitelé tehdy požadovali. MMF označuje úsporná opatření v Řecku za "mimořádná ve srovnání se všemi standardy" a ocenil pokrok v reformách.

2. Léčba ordinovaná (bývalou) Trojkou byla neúčinná

MMF původně předpokládal, že zaváděná opatření vyústí po roce 2011 v oživení řecké ekonomiky ve tvaru "V" díky efektu obnovení důvěry a návratu na finanční trhy. Do roku 2014 měl HDP Řecka růst více než 3% tempem, míra nezaměstnanosti měla být na vrcholu okolo 15 % v roce 2012. Nestalo se.

3. Komentáře "expertů" nejsou vyvážené

V médiích se o Řecku vyjadřuje spousta lidí. Velká část z nich je z finančního sektoru. Problém je v tom, že finančnímu odvětví záleží na dluhopisech, akciích a dalších typech aktiv. Jejich ceny jsou bezesporu důležité a vycházejí vždy alespoň částečně z toho, co se děje v reálném světě. Komentátorům ale většinou opravdu na srdci neleží příjmy domácností lidech v Soluni nebo zaměstnanost na řeckém venkově.

4. Situace v Řecku už je katastrofální

Kdykoli se mluví nebo píše o tom, že v Řecku hrozí katastrofa, pokud se země nedohodne s věřiteli, je dobré mít na paměti, že situace v zemi už katastrofální je. Ano, může být hůře, ale hůře je posledních pět let, tak kde je záruka, že pokračování pomoci přinese zlepšení? Nebo snad cílem je menší zhoršení? Jen téma k zamyšlení.

5. Peníze nevznikají utahováním opasků

Země nezbohatne, když si lidé utáhnou opasky. Jednání se v posledních týdnech (i měsících) točila kolem dalších možností úspor a zvyšování daní. Tato opatření ale negenerují peníze, pouze tyto prostředky nechávají v rukou někoho jiného.

6. Návrat k drachmě nemusí být tak komplikovaný

Řekové podle posledních vyjádření nemají desky potřebné na tisk starých drachem, v minulosti se vydávání (nových) měn ale nepovažovalo za zásadní problém. Příkladem bylo tištění bankovek a ražba mincí ve východní Evropě po pádu Berlínské zdi. MMF jim tehdy byl celkem k ruce, nepomoct případně Řekům by bylo celkem trapné, Řecko je stále členem fondu.

7. Řecko může fungovat bez eura

Britové, Poláci, Češi, Švýcaři, Švédové, Rumuni, Turci a mnozí další bez eura fungují. Jejich ekonomiky jsou přitom velice rozdílné. Ano, Řecko má velké hospodářské problémy, ale to neznamená, že je vyřeší členství v eurozóně. I MMF přiznal, že by Řekové možná bývali měli lepší šanci poradit si s krizí, kdyby mohli devalvovat svou měnu podle potřeby.

8. Řekové krizi nezpůsobili sami

Politický tlak na zavádění eura na konci 90. let byl enormní. Řecko bylo evidentně jednou ze zemí, které na členství ve společném měnovém klubu s Německem nebo Nizozemskem zkrátka neměly. Následné společné chápání rizikovosti zemí eura ze strany finančních trhů vedlo k nafouknutí dluhu. A dluh má vždy dvě strany – dlužníka a věřitele. Velké banky neměly žádný problém půjčovat Řecku desítky miliard. Jako kdyby neměly svá mnohohlavá analytická oddělení.

9. Panika není namístě

Současná řecká krize by pro zbytek světa neměla být ničím nezvladatelným. Trhy už započítaly velkou část řeckých problémů. Nákaza do dalších zemí je z velké části omezena záchrannými mechanismy v Evropě. Léto by zkrátka nemuselo být vyloženě žhavé, lehké popálení prstů ale samozřejmě hrozí.

10. Věřiteli navrhovaná opatření nemají příliš smysl

Změny penzijního systému? Zjednodušení a zvýšení daní? Privatizace přístavů? To všechno význam má, ale vrátí to lidem v Řecku práci? Určitě ne nějak rychle, Řecko přitom potřebuje oživení na úrovni spotřeby a zaměstnanosti.

Řecko ustupuje eurozóně a navrhuje zvýšit daně a omezit výdaje. O návrhu budou diskutovat řecký parlament a zástupci eurozóny

Řecká vláda čtvrtek odeslala eurozóně návrh reforem, které je ochotná učinit výměnou za novou finanční pomoc. Program předkládá ještě ve čtvrtek v noci k projednání řeckému parlamentu, který se jím začne zabývat v pátek. Podle informací řeckých médií kabinet nabízí podle všeho zdaleka největší ústupky za celou dobu vyjednávání s mezinárodními věřiteli. Zadlužená země slibuje prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a rozpočtové škrty například ve výdajích na obranu.