Hlavní důvod pro setrvání Řecka v EU je strategický a s ekonomkou či financemi nemá nic společného

Patrně již úplně všem je jasné, že rozhodování o Řecku nemá nic společného s prostou finanční matematikou. V tomto ohledu je zřejmé, že by bylo pro všechny zainteresované lepší, kdyby tato země vyhlásila bankrot, opustila eurozónu a přešla na vlastní měnu.
Řecká krize ale není ani tak o penězích jako o vůli politiků a jejich plánech a záměrech. Z řecké strany nyní jde nově vládnoucí straně Syriza o "udržení se v sedle", ze strany věřitelů potažmo světových mocností v čele s EU a USA pak jde především o strategický význam této země pro celou "západní" Evropu. Řecko je a vždy bude díky své poloze nárazníkem mezi "západem" a "východem" a proto a nyní dokonce především proto budou "západní" mocnosti chtít minimalizovat strategická rizika a udržet zemi "pod kontrolou" EU.

Řecko je nejjižnější kontinentální výspou NATO, což je nyní v době narůstajícího vlivu Islámského státu velkým bezpečnostním motivem.

Spory a přenice o nastavení rozpočtových a jiných finančních kritérií jsou s velkou pravděpodobností pouze podružné. Hlavní otázky jsou v politické a bezpečnostní rovině. Tato strategická nadřazenost byla vždy patrná, protože již krátce po konci druhé světové války v letech řecké občanské války (1946-49) se tehdejší americký prezident Truman usilovně zasazoval o udržení západního vlivu v zemi proti snahám o větší vliv Ruska. USA podporovaly zemi v letech 1967-74. Řecko se stalo členem NATO již v r. 1952 a o 3 roky předběhlo Německo. Řecko se také stalo v roce 1981 10. členem EU, dříve než Rakousko nebo Španělsko. Až do roku 2007 to byla jediná země EU, která nesousedila s žádnou jinou unijní zemí a to i přes to, že od r. 2001 měla euro.


Související zprávy:
Hlavní nebezpečí odchodu Řecka z EMU je v tom, že by to MOHLO FUNGOVAT.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko