Zaostávání navzdory: Česko stoupá ekonomickými žebříčky
V žebříčcích konkurenceschopnosti Česko zvolna stoupá, v některých oblastech ale stále vykazuje alarmující zaostávání.
Česká republika se umístila na devětadvacátém místě v žebříčku konkurenceschopnosti, který vydává švýcarská obchodní škola IMD. Prestižní instituce pravidelně hodnotí celkem 61 zemí. Česká republika si od posledního měření polepšila o čtyři příčky. Tabulku vedou Spojené státy, Hongkong, Singapur a Švýcarsko. Z postkomunistických členů Evropské unie je v žebříčku nejvýše Litva na osmadvacátém místě.
Jako nejdůležitější změny, které zlepšení v žebříčku způsobily, uvádí IMD růst české ekonomiky, boj s korupcí nebo stabilnější politické prostředí. Kromě makroekonomického prostředí IMD sleduje také aktivitu vlád, jako je udělování investičních pobídek, nastavení daní a cla nebo cena kapitálu.
Hodnotitelé také posuzují schopnost podniků a firem vytvářet zisk a přizpůsobovat se podmínkám trhu. Zajímá je kvalita infrastruktury, včetně kvality škol, energetické sítě nebo dostupnosti internetového připojení. Dotazníkem navíc IMD zjišťuje názory mezi manažery.
Česko stoupá i v žebříčku WEF
Česká republika si polepšila i v loňském hodnocení Světového ekonomického fóra. V něm se umístila na 37. místě ze 144 srovnávaných ekonomik. V porovnání s rokem 2013 došlo k posunu o devět příček vzhůru. Nelze však opomenout fakt, že se jedná o první zlepšení konkurenční pozice české ekonomiky po čtyřech propadech v řadě. Ještě ve zprávě z období 2009/2010 obsadila Česká republika 31. příčku.
Pro relevantní srovnání je potřeba zdůraznit, že jednotlivé pilíře nemají v celkovém hodnocení stejnou váhu. Česká republika se podle metodiky Světového ekonomického fóra nachází ve skupině ekonomik tažených inovacemi. Pro tuto skupinu mají relativně nejvyšší váhu pilíře vyspělost podnikatelského prostředí a inovace. Pilíře instituce, infrastruktura, makroekonomické prostředí a základní školství mají naopak v celkovém indexu váhu nejmenší.
Na pokroku České republiky se nejvíce podílely finanční trhy (20 %), makroekonomické prostředí (17 %), základní školství (17 %) a vyšší vzdělání (13 %). Menší příspěvek vykázala efektivita trhu zboží (9 %), instituce (6 %) a technologická připravenost (6 %). Minimálního pokroku bylo dosaženo v oblastech efektivity trhu práce (5 %), vyspělosti podnikatelského prostředí (5 %) a infrastruktury (2 %). Pilíře velikost trhu a inovace zaznamenaly ve srovnání s loňským rokem zhoršení, které však celkový výsledek ovlivnilo minimálně.
Relativně menší posuny lze pozorovat v oblasti školství. Nárůst počtu studentů vysokých škol vedl k jistému zlepšení pilíře vyšší vzdělání, zároveň však trvají obavy o jeho kvalitu, která stagnuje. Ve zbylých sedmi pilířích Česká republika v dlouhodobém srovnání zaostává.
-of-
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz