Miliardová drogová ekonomika topí Mexiko v krvi

Nejkrvavější a nejbrutálnější vojenský konflikt současnosti se neodehrává v Afghánistánu, Iráku nebo Sýrii, ale v Mexiku. Jde v něm o drogové miliardy. 

Na jedné straně stojí mexické vládní síly, na druhé nemilosrdné drogové kartely. Za devět let bojů přišlo o život 106 000 lidí a drogová válka způsobila sociální rozvrat v rozsáhlých oblastech Mexika.

Drogy – miliardová ekonomika

Otevřený boj proti mexickým drogovým kartelům zahájil v roce 2006 mexický prezident Felipe Calderón. V boji pokračoval od roku 2012 jeho nástupce Pena Nieto.

Vládním vojskům se podařilo zasadit mexickým drogovým kartelům řadu tvrdých úderů. Násilí a řadění drogových gangů však neubralo na síle, právě naopak. Násilí nezmenšilo ani březnové zatčení Omara Moralese, šéfa kartelu Zetas ani o týden dřívější začtení Servando Gomeze, šéfa kartelu Templářští rytíři.

Důvod je jednoduchý. Neutuchající poptávka po kokainu ze Spojených států zajišťuje drogovým kartelům pohádkové bohatství a především moc. Zatčení nejvyšších šéfů navíc vedlo k roztříštění kartelů a vzniku nových, více militantních, které své násilí dokonce zaměřují přímo proti mexické armádě a policii.

Navíc Mexiko nemá dost sil, aby potíralo všechny kartely najednou. Pokud se vláda zaměří na jeden kartel, okamžitě z toho profitují ostatní kartely a posílí svou moc. Drogové kartely ovládají trh s kolumbijským kokainem, který pašují do USA. Celkový obrat z prodeje kolumbijských drog v USA se odhaduje na 50 miliard dolarů (roční státní rozpočet České republiky).

Mexická vláda nemá situaci jednoduchou, protože drogové kartely ovládají obrovskou část společenského a ekonomického života v Mexiku. Kolem 500 měst je přímo zapojeno do obchodu s drogami a asi 1,5 milionu lidí je zaměstnáno přímo drogovými kartely. Živobytí dalších 3,2 milionu lidí je závislé na obchodu s drogami.

Drogové kartely se v poslední době navíc zaměřují na průmyslové podniky i soukromníky. Běžnou praxí je výpalné nebo nákup zboží za přemrštěně nízké ceny. Například brutální kartel Zetas nutí rybáře prodávat svůj úlovek za pouhých 7 centů (1,5 Kč) za 1 kg ryb. Na trhu je pak prodává za mnohonásobně větší cenu.

S podobnou praxí se potýkají zemědělci, důlní firmy a další. Mexická vláda musí dokonce poskytovat zemědělcům policejní a vojenskou ochranu při sklizni, balení a expedici.

V některých mexických státech, jako je Michoacan, gangy naprosto ochromily soukromý obchod. „Dokonce ani kadeřnictví nemůže poskytovat služby, celá společenská struktura se zhroutila,“ říká Monte Alejandro Rubido García. Mexická vláda odhaduje, že zločinnost stojí Mexiko ročně 165 miliard dolarů (1,3 % HDP).

Boj s drogami v Mexiku se stal hlubokým sociálním, společenským a ekonomickým problémem. V některých oblastech moc drogových kartelů prorostla naskrz společností, od policie, přes politiky až po soudy. Drogové kartely jsou bohatě financované a lépe vyzbrojené než mexická Federální policie. Tisíce mexických policistů jsou drogovými kartely navic podplaceni nebo zastrašeni.

Šokující brutalita

Na straně drogových kartelů nejsou jen peníze, ale také šokující brutalita. Pena Nieto od svého nástupu do prezidentské kanceláře 1. prosince 2012 slíbil nekompromisní boj se zločinností v Mexiku. Výsledky jeho tažení jsou však rozpačité.

Mexické drogové kartely používají dokonce i vlastní miniponorky. Foto: BP.com

Na jednu stranu, počet vražd v Mexiku od roku 2011 klesá. V roce 2013 se udalo v Mexiku 22 732 vražd, rok předtím 26 037 vražd. Na druhou stranu, počty neberou v úvahu tisíce nezvěstných Mexičanů. Podle OSN se navíc dlouhodobě podaří v Mexiku najít viníka pouze v 1 až 2 % případů násilných činů.

Mexické úřady pohřešují více než 22 000 lidí, z toho více než 9000 se ztratilo během nástupu prezidenta Pena Nieto do úřadu. Oběti násilností se často najdou v tajných hromadných hrobech měsíce i roky po jejich zmizení. Rozpad starých kartelů a vznik nových navíc změnil bezpečnostní paradigma v zemi. Nové ozbrojené skupiny se zaměřují přímo na mexické vládní ozbrojené síly.

Na začátku května relativně nedávno vzniknuvší kartel Nová generace ze státu Jalisco CJNG (Jalisco New Generation Drug Cartel) přepadl policejní konvoj a zavraždil patnáct policistů. Před nedávnem členové stejného kartelu sestřelili policejní vrtulník. Ve vrtulníku zemřelo šest vojáků.

Většina kartelů jsou zločinecké paramilitantní skupiny, nikoliv povstalecké bojující za politické cíle. Kartel Nová Generace však ukázal ochotu vést přímý ozbrojený střet s mexickou policií a armádou, a to i za denního světla. Kartel Nová generace má navíc technické znalosti a kompletní vybavení nutné k výrobě útočné pušky AR-15, v americké armádě známé jako M16. Pro zbraně AR-15 je navíc na komerčním trhu k dispozicí řada výrobců nabízející příslušenství a součástky.

Pozice prudce mocensky rostoucího kartelu CJNG je nejasná. Členové kartelu sami sebe pasují za „mexické patrioty“ bojující proti dalším drogovým kartelům, jako je Zetas nebo právě Templářští rytíři.

Díky útokům na nenáviděné drogové kartely CJNG získává rychle na popularitě a moci. Podle odborníků na mexickou drogovou kriminalitu členové kartelu Nové generace obratně využívají veřejné mínění k posílení svých pozic a moci. Avšak cíle CJNG jsou velmi prosté – ovládnout trh s drogami v Mexiku a posílit svou moc.

Jan Grohmann, Armádní noviny