ČNB: Best of setkání s analytiky - změny v zahraničním vývoji podpoří růst HDP

Včera bylo setkání ČNB s analytiky ohledně nové prognózy, po němž vždy ČNB vyvěsí na svůj web detailnější prezentaci. Z hlediska měnové politiky (MP) se toho oproti minulé prognóze moc nezměnilo (do konce 2016 stabilita sazeb a používání kurzu jako nástroje MP). ČNB i nadále komunikuje, že návrat ke konvenční MP nebude znamenat posílení měnového kurzu na úroveň před zahájením intervencí.

Ohledně předpokladů o zahraničním vývoji (efektivní veličiny), které ČNB přebírá z Consensus Forecasts, došlo k několika změnám. Výhled zahraniční poptávky je přehodnocen nahoru jako pro rok 2015 (z 1,5% na 1,7%), tak i pro rok 2016 (z 2,0% na 2,1%). Výhled zahraničního PPI je v roce 2015 přehodnocen dolů (z 0,2% na -1,1%), ale v roce 2016 zůstává takřka nezměněn (1,6%). Podobně je tomu i u zahraničního CPI, když pro letošní rok došlo ke snížení z 0,7% na 0,3% a příští rok je výhled stejný (1,5%).

U domácí ekonomiky se vyšší zahraniční poptávka projeví ve vyšším růstu čistého exportu a investic. Růst HDP v roce 2016 tak dle ČNB dosáhne 3,2% (minulá prognóza počítala s 3%). Inflaci v roce 2016 vidí ČNB oproti jejich minulé prognóze naopak mírně nižší, a to 2%. Obnovení růstu cen a lepší výhled zahraničí se projeví v postupném růstu mezd, který je oproti minulé prognóze vyšší (růst nominálních mezd v podnikatelském sektoru v roce 2016 4,2%).

Změnou oproti minulé prognóze je i drobná úprava wordingu. V březnu:

Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání. Nyní: Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných mimo jiné způsobit propad domácí poptávky nebo k systematickému poklesu inflačních očekávání.

To vnímáme jako přiznání mírně větší pravděpodobnosti posunutí flooru na kurzu, směrem k našemu očekávání.

ČNB: Setkání s analytiky – náš pohled

Ačkoliv je celkově pohled ČNB (co se týče příběhu) relativně podobný našemu pro letošní rok, aktuálně se lišíme v pohledu na rok 2016.

Asi nejvýraznější rozdíl je v síle tlaků na posilování nominálního kurzu po zahájení exitu. Toto téma shrnul David ve čtvrtečním Restartu. Proto jen krátce:

- Naše prognóza očekává, že se obnoví posilování reálného kurzu díky tomu, že česká ekonomika poroste rychleji oproti ekonomice eurozóny. Díky kurzovému závazku se tak bude dít přes inflační diferenciál (nominálně kurz nemůže posílit). Inflační diferenciál na konci roku 2016 je nicméně relativně mírný a při obnovení solidnějšího růstu v zahraničí budou vyšší tlaky i na nominální posílení (viz část 5.2 v Ekonomice pod lupou). ČNB má tento inflační diferenciál proti nám nižší, navíc ho nyní ještě snížila - český výhled CPI je přehodnocen dolů (při vyšším růstu nom. mezd), u zahraničních cen zůstává v roce 2016 výhled stejný (viz problém hokejky, když tržní odhady přehodnotí aktuální rok a nechají stejný druhý rok prognózy).

- Navíc má ČNB vyšší předpoklad růstu zahraniční poptávky, který nyní v obou letech ještě zvýšila. To opět zvýší tlaky na posílení kurzu. Částečně tento efekt bude tlumen růstem investic (polovina je jich z dovozu), nicméně celkově převáží lepší čistý export.

Jinými slovy má ČNB ve své prognóze (dle nás) prostředí, které je více nakloněno k posílení nominálního kurzu. Aktuální změny v prognóze ČNB jdou navíc ve směru ještě vyššího tlaku na posilování koruny v případě exitu. ČNB by tak musela v příštím roce zvýšit domácí inflaci nebo bude s vysokou pravděpodobností muset přes intervence brzdit posilování koruny, pokud se rozhodne opustit svůj kurzový závazek.

Kromě tohoto se lišíme i v pohledu na vývoj reálné ekonomiky v příštím roce, kdy nečekáme tak výrazný růst.

Důvodem je jednak vypadnutí efektu zvýšení vládních investic (letošní čerpání z EU fondů, které ale pro příští rok zvýší základnu) a jednak čekáme právě ne tolik optimistický vývoj v zahraničí a tedy i čistých exportů. S tím je v naší prognóze kontistentní nižší růst mezd. Od začátku krize došlo ke změně v chování podniků, kdy jako jeden z projevů je jejich výraznější opatrnost v situaci, kdy střednědobé výhledy domácí a/nebo zahraniční ekonomiky nejsou ideální. Proto jsou nyní podniky ochotny navyšovat mzdy relativně mírně (i kvůli nízké inflaci) a spíše jít přes bonusy, benefity apod. Ačkoliv výhledy pro letošní rok se postupně pro některé státy západní Evropy zlepšují, stále to neznamená výraznější oživení a nejistota zůstává.