Pentagon ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů

Americké ministerstvo obrany investuje značné prostředky do obnovitelných zdrojů elektrické energie. Cílem je především zajistit zbrojeným silám USA energetickou nezávislost.  

„Obnovitelná energie není jen politickým cílem, ale také operační nutností. Decentralizované a nasaditelné možnosti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a technologie, jako „chytré sítě“ mají obrovský dopad na bezpečnost, zabezpečení a efektivitu armády,“ stojí ve zprávě Renewable Energy for Military Installations: 2014 Industry Reviews.

Americké ministerstvo obrany se zavázalo do roku 2025 odebírat 25 % energie z obnovitelných zdrojů. Nejde rozhodně o zanedbatelné číslo, vždyť americké ministerstvo obrany každoročně spotřebuje energii (především palivo, elektrickou energii, teplo) v hodnotě 20 miliard dolarů. Jen účet za nákup elektřiny dosahuje v posledních letech 4 miliardy dolarů.

V roce 2007 americké ministerstvo obrany spotřebovalo 30 TWh elektrické energie. Pro představu – Česká republika spotřebuje ročně okolo 70 TWh elektrické energie.

Dr. Christopher Wedding v článku Why energy innovation is critical to military budgets připomíná, že Pentagon vydal v roce 2010 v Afghánistánu a Iráku na klimatizování budov, se započítáním nákladů na nákup klimatizací, obsluhu, údržbu i lidskou práci, neuvěřitelných 20 miliard dolarů. Pro porovnání, je to více, než činní roční rozpočet NASA.

Abychom uvedli čísla na pravou míru, mise v Afghánistánu a Iráku mají vlastní rozpočty (Overseas Contingency Operations) oddělené od oficiálního rozpočtu amerického ministerstva obrany. V roce vydalo 2010 americké ministerstvo obrany na zahraniční operace, zejména v Iráku a Afghánistánu, vydalo rekordních 162 miliard dolarů.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie, energetické úspory i využívání alternativních zdrojů energie má zásadní význam pro vedení zahraničních operací. V Afghánistánu 50 % veškerého nákladu převáženého konvoji představovalo palivo.

Od roku 2010 došlo k několika tisícům útokům na palivové konvoje, které si vyžádaly 1000 obětí mezi americkými vojáky. Palivo mimo jiné využívají generátory elektrické energie na předsunutých základnách.

„Vykupujeme příliš mnoho fosilních paliv z potenciálně nebo již nestabilních míst na Zemi. Nakupujeme naši energii od lidí, kteří nemusí být naší přátelé. Nikdy bychom nedovolili zemím, od kterých nakupujeme energii, aby stavěly naše lodě, letadla nebo vozidla, ale dáváme jim možnost rozhodovat, zda naše lodě poplují, letadla  poletí nebo vozidla pojedou, jen proto, že od nich nakupujeme energii,“ glosoval v roce 2011 současnou situaci sekretář amerického námořnictva Raymond E. Mabus Jr.

Decentralizované obnovitelné zdroje elektrické energie rovněž zásadním způsobem posilují strategickou bezpečnost Spojených států. Zničení velkého počtu malých zdrojů elektrické energie je řádové komplikovanější, než vyřazení několika velkých elektráren. Ostatně při případném masivním nepřátelském útoku jsou elektrárny prvořadým cílem.

Současný stav a vize

Největšími konzumenty energie jsou tři hlavni složky Ozbrojených sil Spojených států – americká armáda (U.S. Army), americké letectvo (U.S. Air Force) a námořnictvo (U.S. Navy). Pod námořnictvo administrativně spadá i americká námořní pěchota (U.S. Marine Corps).

Každá ze tří složek se zavázala napojit do roku 2025 na obnovitelné zdroje energie o celkovém instalovaném výkonu 3 GW. Pro názornost uveďme, že naše největší solární elektrárna Ralsko má instalovaný výkon 38,3 MW a za rok vyrobí 40 GWh elektrické energie.

V současné době je námořnictvo napojeno na obnovitelné zdroje energie o výkonu 254 MW, letectvo 60 MW a armáda 45 MW. Záměrem je přitom získávat elektřinu především od třetích stran.

Obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární, větrné nebo geotermální elektrárny, tak zafinancují, vybudují a budou provozovat soukromé firmy, které následně energii prodají americkému ministerstvu obrany.  Samotné elektrárny však mohou samozřejmě stát přímo na rozhlehlých amerických základnách nebo v bezprostřední blízkostí.

Každá složka má na poli obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a alternativních zdrojů energie (např. biopaliva) poněkud jiné plány. Americká armáda spustila program v hodnotě 7 miliard dolarů na nákup elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Objem peněz představuje nákup „čisté“ elektřiny od třetích stran pro následujících 30 let.

Od roku 2030 chce americká armáda stavět pouze budovy energeticky nezávislé na vnějších zdrojích energie. Stejný plán má i americké letectvo, to již začne stavět energeticky nezávislé budovy v roce 2020.

Letectvo mimo jiné plánuje do roku 2025 používat z 50 % palivo (biopalivo) pocházející z alternativních zdrojů. Cílem je snížit závislost na dovozu ropy z nestabilních zemí. V roce 2014 Pentagon investoval 210 milionů dolarů do tří rafinerií, které poskytnou biopalivo ozbrojeným silám.

Americké námořnictvo plánuje své pobřežní zařízení do roku 2020 zásobovat z 50 % čistou energii.  Od roku 2020 námořnictvo začne stavět polovinu nových budov nezávislých na vnějších zdrojích energie.

Solární energie hraje prim

Pokrok v obnovitelných zdrojích elektrické energie umožňuje konstruovat čím dál účinější a levnější zdroje obnovitelné energie. Ozbrojeným silám Spojených států nahrává i velikost dostupného území a také řada vhodných míst pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

Klasickým příkladem jsou solární elektrárny využívající fotovoltaické panely. Americké letectvo v minulém roce zprovoznilo sluneční elektrárnu o výkonu 16,4 MW na základně Davis-Monthan. Elektrárna pokrývá spotřebu 35 % elektrické energie základny a počítá se, že každoročně sníží o 500 000 dolarů účet za energii.

Základna Davis-Monthan se nachází v prosluněné Arizoně. Kolik energie elektrárna na základně vyrobí, není uvedeno. Avšak lze se dostat do obrazu. V podmínkách ČR na jednotku instalovaného výkonu (1 MW) vyrobí fotovoltaické elektrárny ročně jednu GWh. V jižních státech Spojených států, jako je Arizona, lze však z jednotky výkonu vytěžit minimálně dvakrát více elektrické energie.

Některé druhy solárních elektráren navíc dokáží dodávat elektrickou energii stabilně. Elektrárny využívající koncentrovanou solární energii jsou schopné dodávat elektřinu i po západu Slunce – hyperbolické zrcadla koncentrují sluneční energii na obrovský tepelný výměník umístěný na vysoké věži. V tepelném výměnku jsou rozpuštěné soli, které se zahřejí na 500 až 1000 °C. Tepelná energie je využívána pro výrobu elektřiny během dne i noci.

Ve Spojených státech je zatím instalováno 1,7 GW „koncentrovaných“ solárních elektráren a 18,3 GW fotovoltaických elektráren. Podle agentury Bureau of Land Management je přitom v jižních částech Spojených států dostatek prostoru pro instalaci koncentrovaných solárních elektráren o výkonu 10 000 až 20 000 GW.

Americké ministerstvo obrany investuje i do jiných programů. V rámci programu SolarStrong získá 120 000 armádních zařízení a domů, včetně obytných, fotovoltaické panely. Instalovaný výkon dosáhne 300 MW.

V současné době také pokračuje stavba obří 500MW fotovoltaické elektrárny na základně Fort Irwin v Mohavské poušti. Po dokončení v roce 2022 elektrárna každoročně dodá ozbrojeným silám 1000 GWh elektrické energie. V budoucnu se počítá s rozšířením elektrárny až na výkon 1000 MW.

Mezi další významné projekty patří solární elektrárny na základně pozemní armády Fort Bliss (20 MW), na letecké základně Nellis Air Force Base (14,2 MW) nebo na námořní základně Naval Air Weapons Station China Lake (13,8 MW).

Jan Grohmann, Armádní noviny