Jaké je „zdravé“ množství úvěrů??
Spotřebitelský úvěr je jako cukr, v malém množství chutná a nemusí nám způsobit vážné potíže, v tom velkém nás však již může ohrožovat na životě. Pojďte se s námi dnes podívat, jaké je „zdravé“ množství úvěrů.
Každý spotřebitelský úvěr je ze své podstaty špatný, pokud jej nepoužijeme na nákup věci, která nám následně bude vydělávat peníze, např. spotřebitelský úvěr na nákup počítače pro copywritera či koupi automobilu pro obchodního zástupce. Jenže, i psychologové vědí, že na miskách našich preferencí mají větší váhu věci, které chceme dělat než věci, které bychom měli dělat.
Někdy to prostě nejde, nepůjčit si…
Jinak už by dávno zbankrotovala většina fast foodů, likérek či výrobců cigaret. Pojďme se tedy bavit o tom, jak je to s úvěry v reálném životě.
Ne, pokud si čas od času půjčíte pár tisíc na nějaký „výstřelek“ velmi pravděpodobně vás to nezruinuje, stejně, jako když se několikrát do roka dostanete do kontokorentu. Jenže, s úvěry je to jako s ohněm, velmi snadno a rychle se nám může vymknout z kontroly. Žái amerických středních škol se v tomto směru učí, že maximální „neškodná“ výše spotřebitelských úvěrů činí 20 % ročních příjmů. To znamená, že pokud za rok vyděláme 200 000 Kč, maximální „neškodná“ výše úvěru činí 40 000 Kč.
Stejným pravidlem bychom se měli řídit i my, spotřebitelé v srdci Evropy. Dluhy, jejichž výše výrazně převyšuje náš roční příjem, nám mohou začít působit vážné komplikace v době, kdy nás z nějakého důvodu potká nečekaný výdaj či pokles příjmů (např. z důvodu nemoci). Úvěr na drahou televizi, kolo či motorku nás tak v extrémním případě může přivést i o střechu nad hlavou.
Co dělat v případě, kdy naše úvěry převyšují náš roční příjem?
V tomto případě je určitě vhodné si co možná nejdříve zjisti, jestli nemůžeme úvěry konsolidovat a dosáhnout tak tomu, že na úvěrech přeplatíme méně. Pokud ne, nezbývá než „zatnout“ a pokusit se úvěry splatit co možná nejdříve. V úvahu přichází i možnost sjednání si úvěrového pojištění, které nám pomůže se splátkami úvěrů v době pracovní neschopnosti, nezaměs anosti apod. Toto pojištění nás přijde na pár desítek či stovek korun a pojistí nám úvěry v řádu desítek či stovek tisíc korun. To je slušný poměr cena/výkon.
Do budoucna je samozřejmě nejlepší nepokoušet štěstí a půjčovat si co možná nejméně, případně se již od začátku chránit minimálně úvěrovým pojištění, v lepším případě klasickým životním pojištěním, které nás chrání proti širšímu spektru rizik, plus nám vystačí jedno, tj. nemusíme si s každým úvěrem brát nové životní pojištění.
Poslední zprávy z rubriky Úvěry, půjčky:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz