Babiš argumentuje

Hosty nedělní dnešní Partie na televizi Prima byli šéf Českomoravské konfederace odborových svazů , Josef Středula  a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČŘ, Karel Havlíček. Dalo by se říci, že každý kovář se držel svojí kovadliny, oba však svoji úlohu plnili uměřeně, bez zbytečných emocí. Předmětem debaty byl prioritně vztah mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, zejména pak platby do systému zdravotního pojištění.

Rozdíl ve velikosti odvodů je nepochybně velký, nicméně důvody, resp. sama jejich odůvodněnost, byla oběma stranami interpretována různě. Havlíček specifikoval, že třetinu OSVČ tvoří lidé, kteří si živnostenský list přibrali ještě ke svému zaměstnání, další třetinu lidé, kterým ve skutečnosti nic jiného nezbylo, protože nemohli najít práci. Pouze poslední třetinu představují tací, kteří si aktivně založili firmu, podnikají a živí se jen tím. V daném kontextu jeho oponent ještě připomenul "vyhnání" velkého počtu zaměstnanců, do soukromé sféry, protože to je výhodnější pro ty, kterým práci odvádějí. Podle něho však největší problémy v systému způsobuje stát, který za pojištěnce odvádí propastně nejméně. Vláda narovnání situace u zdravotního pojištění deklarovala už ve svém programovém prohlášení, premiér na tom trvá, ministr financí však tuto cestu nyní brzdí, pravděpodobně z důvodů předvolebního vymezování. 

Havlíček plédoval pro podporu vzájemného respektu. Zvyšování daní nepovažuje za správné, úspěšná vláda daně vybírá, neschopná vláda je zvyšuje. Efektivita výběru je přitom ovšem potíž, protože nemocnice si z pojišťoven dělají trhací kalendář. Pokud jde o proplácení prvních tří dnů nemocenské, tak upozornil na starou známou vadu systému, kdy ošetřující lékař snadno vystaví neschopenku, výdaje ho netrápí. Tyto náklady nese sociální sféra, Havlíček to ovšem mylně dával do souvislostí se šetřením prostředků na nákladnější léčbu. V každém případě nedoporučoval měnit něco, co funguje.

Pro zvyšování minimální mzdy rovněž nijak nehoroval, aniž by něco zásadního namítal proti intervencím ČNB vůči koruně. Naproti tomu Středula připomenul několikaroční pauzu bez zvyšování. Akcentoval při této příležitosti i skutečnost, že samotné mzdy jsou v Česku na komparativně nízké úrovni, dokonce i za Slovenskem. S takto nízkými mzdami nemůžeme ani do Eurozóny, protože bychom si tam museli připadat jako chudí příbuzní. Vyjádřil to ovšem expresivněji. Aktivity ČNB v podstatě odmítl komentovat, považuje je za tragedii. 

Další informace a zajímavosti  zde, třeba včerejší zajímavé experimentální představení ve Švandově divadle