1. Zlato dosáhlo svého vrcholu v létě roku 2011 a od té doby v podstatě klesá. Myslíte si, že bude cena zlata v dohledné době opět atakovat svá maxima, podobně jako tomu je u amerických indexů jako Nasdaq nebo Dow Jones?
Znovudosažení maxim na úrovni okolo 1900
USD za trojskou unci, tzn. růst o přibližně dvě třetiny v dolarovém vyjádření, nepovažuji v současnosti za pravděpodobný scénář. Proti posílení
zlata v takovém rozsahu hovoří posilující
dolar, očekávané utahování měnové politiky ze
strany amerického
Fedu a nízká atraktivita
drahých kovů v očích investorů.
2. Mnoho lidí tvrdí, že zlato už dávno není bezpečným přístavem, tzv. „safe heaven“. Co si myslíte o tomto tvrzení?
Pravda je někde uprostřed. Masivnější zapojení investorů do obchodování se
zlatem v posledních 10 letech určitě částečně jeho statusu ubralo, nicméně zde hrají svou roli také další faktory. Přes to všechno se v časech prudkého nárůstu volatility na trzích, geopolitických rizik atp. část investorů stále ke
zlatu jakožto k bezpečnému přístavu obrací.
3. Předpokládám, že podle Vašeho názoru je investice do zlata stále ideální volbou. Mohl byste prosím zmínit nějaké důvody?
Raději než o „safe heaven“ nebo vyloženě investici uvažuju o
zlatu především v rovině diverzifikace portfolia – dlouhodobého uchovatele hodnoty s nízkou korelací vůči ostatním třídám aktiv. Historicky si
zlato na rozdíl od peněz s nuceným oběhem udrželo svou relativní kupní sílu i v dlouhém horizontu, a to ať už v dobách vysoké
inflace, tak i deflace.
Zlato se nedá vytisknout, obchoduje se s ním 24 hodin denně a mince jsou uznávány za legální oběživo.
4. Co by se podle Vás muselo stát, aby cena zlata zkolabovala a ocitla se např. na 600 USD, tedy o dalších 50% níže?
Impulz pro propad ceny tak hluboko pod těžební náklady by musel přijít pouze ze
strany nabídky, protože poptávka je dlouhodobě stabilní, a to i po zohlednění poklesu zájmu investorů v posledních třech letech. Zdrojem extra nabídky by pak musely být stávající zásoby, protože těžařské společnosti naopak bojují s poklesem výtěžnosti, růstem nákladů a v současnosti pro ně i s relativně nízkou cenou. Pak už nám tedy reálně zbývají pouze centrální banky. Záměr rychlého rozprodání velkého množství zásob (řádově stovky, ale spíše tisíce tun), resp. účelové, koordinované snížení expozice z rezerv, by pak mělo velký dopad do
ceny zlata v krátkém horizontu.
5. Máme tu jak řeckou krizi, rusko-ukrajinský konflikt tak terorismus. Cena zlata však stagnuje nebo klesá. Jak si to vysvětlujete?
Je mylné se na
cenu zlata dívat optikou amerického
dolaru, pokud hovoříme o retailovém investorovi mimo
Spojené státy, který si koupil fyzické
zlato, případně investuje do navázaných produktů ve své domácí měně. Za relativně nepřesvědčivou výkonností totiž stojí mj. silný
dolar. Z pohledu českého (korunového) investora se
zlato nachází cca 10 % od historického maxima, obdobně vyjádříme-li cenu v japonském jenu. Pro investory ze zemí evropské měnové unie je
cena zlata přibližně 15 % od maxima.
6. Pokud by se člověk rozhodl, že chce investovat na kapitálových trzích, poradil byste mu právě investici do zlata nebo byste upřednostnil jinou investici?
Zlato je především dobrou ochranou proti znehodnocení, v případě záměru investovat na delší období bych se ale určitě porozhlédl po rizikových aktivech například západní a koneckonců i střední
Evropy, které budou podporované probíhajícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky.