Mohou nás piloti něco naučit o investování?

Investování bývá přirovnáváno k ledasčemu. Často se o něm hovoří jako o paralele sportu, podnikání či partnerského života. Nezávislý obchodník s cennými papíry a také držitel pilotní licence Nick Thorne zase zdůrazňuje některé rysy, které investování spojují s prací profesionálních letců.

1. Risk management

Pilotování letadla je vždy v první řadě o podstupování rizika. Když pilota v oblacích za kniplem několikasettunového železného ptáka zastihne nepříznivé počasí nebo technická závada, nemá jinou možnost, než se s nastalými podmínkami vyrovnat. Jeho povinností je dostat všechny lidi za svými zády bezpečně z bodu A do bodu B, a to bez ohledu na aktuální meteorologické či jiné podmínky.

Podobně to funguje i při investování. Když si obchodník vypočítá, že své investiční prostředky musí například v horizontu dvaceti let alespoň zdvojnásobit, aby se v důchodu nemusel vzdát svých dosavadních koníčků a životní úrovně, nemá jinou možnost. Aby se do vytyčeného cíle bezpečně a s co možná nejmenším zpožděním dostal, musí se vždy přizpůsobit aktuálním podmínkám, ať jsou sebenepříznivější. Jeho peníze jsou totiž něco jako posádka a pasažéři velkého dopravního letadla.

2. Disciplinované chování

Letecký výcvik, zejména v případě pilotů dopravních letadel, je z velké části tvořen osvojováním si disciplíny a zodpovědnosti. V hlavách pilotů se totiž z jejich práce časem stane rutina, která mnohdy tíhne k takřka nesnesitelné stereotypnosti. Před každým letem probíhá stejná komunikace s řídící věží, neustále se provádějí stejné kontroly techniky a podobné je to i ve vzduchu a následně při přistání. Přesto si muži a ženy za kniplem nesmí dovolit svoji práci brát na lehkou váhu a jednotlivé kroky v zaběhnutých postupech přeskakovat či šidit.

Taktéž z investování se pro některé lidi po pár letech stane rutina, která láká k vynechávání jistých dílčích kroků, které by před každým nákupem či prodejem aktiv měly proběhnout. Když se například trhy nacházejí v silně býčím trendu, inklinují někteří investoři k davovému efektu, v důsledku čehož mají tendenci bez podrobné analýzy nakupovat vše, o čem ostatní hovoří jako o příležitosti s velkým ziskovým potenciálem. Podání nákupního příkazu by nicméně stejně jako v případě vzletu letadla nikdy nemělo být založeno jen na nepodložené víře, že vše dobře dopadne.

3. Vyrovnávání se s chybami

Navzdory rozšířené představě pilota nastupujícího na palubu letadla v uniformě, která mu přisuzuje takřka nadpřirozené schopnosti, jsou muži a ženy v pilotní kabině obyčejní lidé. Stejně jako každý jejich pasažér dělají i oni chyby, se kterými se musejí vlastními silami vypořádat. Jediný rozdíl je v tom, že jsou na možnost svých chyb připraveni, a tak dobře vědí, jak se v které situaci zachovat, aby vše rychle napravili.

Nejinak by tomu mělo být na finančních trzích. Investoři jsou stejně jako piloti obyčejnými lidmi, kteří čas od času šlápnou vedle. Obchodníci by proto měli mít v každé situaci na paměti, že nejsou dokonalí a že chyby, kterých se při svém rozhodování dopouštějí, jsou přirozené. Neměli by v žádné situaci předstírat, že mají situaci pod kontrolou, a v případě zjištění vlastního omylu by si ho měli okamžitě a v plném rozsahu přiznat a pracovat na jeho rychlém odstranění.

Pár tipů pro čtenáře a diváky aneb Jak se nezbláznit z (finančních) médií

4. Krizové plánování

V každé pilotní kabině je pro případ nečekaných problémů umístěna kniha, která pilotům dokáže poradit, jak se zachovat, aby letadlo mohlo pokračovat v naplánované cestě a na jejím konci bezpečně přistát. Piloti jsou i díky tomu zvyklí nečekané problémy řešit s ledovým klidem, protože dobře vědí, že stres by jim k rychlejšímu a efektivnějšímu překonání překážek nepomohl.

O nemalé části investorů se bohužel něco podobného říci nedá. Do každé pozice sice obchodníci vstupují s jasnou vizí, jak vše dopadne, o poznání horší to však je v okamžiku, kdy se situace nevyvíjí podle jejich představ. Jen málokdo má do nejmenších detailů propracovaný i plán, který počítá s různými krizovými scénáři. Přitom právě kalkulace s možností příchodu nečekaných komplikací by měla být nedílnou součástí investiční analýzy, jež by měla předcházet uzavření každého obchodu.

5. Relativizace (ne)úspěchu

Představte si, že se jednoho dne rozhodnete letět ze San Francisca do New Yorku. V dostatečném předstihu si zabookujete letenku, pár dní před odletem sbalíte všechny potřebné věci, na letišti se po bezpečnostní prohlídce pohodlně usadíte do svého sedadla a po pár hodinách a zhruba 4 tisících kilometrů se již procházíte po newyorské letištní hale. Bezproblémová cesta, chtělo by se říci. To by se ale pilot vašeho letadla nesměl jen o pár metrů dál vzpamatovávat z děsivého zjištění, že se strojem v New Yorku přistál takřka bez paliva.

Ačkoli jsou podobné příběhy vysoce nepravděpodobné, nejsou nereálné a jasně ukazují, že hladké přistání samo o sobě nic neznamená. Ani na finančních trzích by tak nikdy neměl být jediným měřítkem úspěchu zisk. Investoři by po uzavření každé pozice měli provést podrobnou zpětnou analýzu, která by měla ukázat, zda za jejich úspěchem či neúspěchem stály jen všechny jim známé faktory, zda se v pozadí neodehrávalo ještě něco, o čem neměli ani tušení. Jedině tak se totiž přesvědčí, že není vždy vše tak, jak se na první pohled zdá, a při dalších obchodech budou ostražitější. 

Extrémy v investování aneb Jak medvědi prohrávají