Nebezpečně slabá česká měna

Fundamenty hovoří pro výrazně silnější korunu. Exit ze současného režimu cílování kurzu nad hranici 27 EUR/CZK proto nemusí být tak poklidný, jak si ho ČNB představuje. Mementem je švýcarský frank, který po překvapivém ukončení intervencí prudce posílil. Krok švýcarské centrální banky rozvířil i debaty o možných spekulativních útocích na měny s fixními kurzy. Podrobnosti v pořadu Alter Eko ve Studiu ZET probírali hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová a analytik Petr Dufek z ČSOB.

Eva Zamrazilová: Režim fixního kurzu švýcarského franku vůči euru ukázal, že žádný oběd není zadarmo. Všechna opatření mají své přínosy, ale i svá rizika. Můžeme si my, čeští ekonomové, odnést nějakou lekci z té švýcarské epizody, včetně jejího konce? Samozřejmě, koruna není frank a opuštění kurzového závazku ČNB není na pořadu dne. Ale i tak.

Petr Dufek: Švýcarsko bylo dlouhou dobu příkladem toho, jak lze uplatňovat pevný devizový kurz, a uvolnění franku je zase trochu negativní ukázkou toho, jak to ve střední Evropě nedělat. Bylo to rychlé, překvapivé, skoro bych řekl šokující, protože frank během několika minut posílil téměř o 40 %. V podstatě zmizely všechny obchody, téměř půl hodiny se s frankem neobchodovalo, protože nebyla protistrana, která by jej chtěla nakupovat. Je to pro nás do jisté míry odstrašující, protože otázka týkající se budoucího ukončení intervenčního režimu ČNB je na stole. Odpověď bude zajímavá, zvlášť v situaci, kdy centrální banka permanentně říká, že nepředpokládá, že by koruna po opuštění současného kurzového režimu nějak výrazně posílila, že jsme si vlastně všichni na euro za 27 korun zvykli.

Eva Zamrazilová: Rozumím. Co bude s korunou, je určitě velká neznámá. Kam by podle tebe naše měna po opuštění kurzového závazku mohla zamířit?

Petr Dufek: To záleží čistě na tom, kdy bude ukončen současný kurzový závazek, kdy koruně zmizí strop pro posílení. Zda to nebude až v době, kdy se budeme připravovat na vstup do eurozóny, respektive přijímat euro. Předpokládám ale, že toto není nejpravděpodobnější scénář. Takže možná někdy v roce 2017 ČNB zruší dno kurzu EUR/CZK a koruna bude posilovat. Jsou zde silné fundamenty, třeba přebytkový zahraniční obchod (+400 miliard v přeshraniční statistice, +150 miliard v národní statistice, přebytek neustále roste); je zde zájem zahraničních investorů, přicházející kapitál do České republiky, ačkoli jsou zde extrémně nízké úrokové sazby. Kondice české ekonomiky je zkrátka velice dobrá a vše nahrává silné koruně.

Pavel Kysilka (Česká spořitelna): Deflaci mnozí chápou špatně. U nás chybějící inflace spíše lidi podporuje v utrácení, v Evropě měnové pilulky (QE) nevyřeší neměnové problémy

Čistý úrokový výnos Erste Group Bank, která ovládá i Českou spořitelnu, loni klesl na 4,495 miliardy EUR, ve čtvrtém kvartálu se ale banka vrátila do zisku. Čím k výsledkům Erste přispěla Česká spořitelna, jsme se v exkluzivním rozhovoru zeptali Pavla Kysilky, generálního ředitele a předsedy představenstva ČS.

Eva Zamrazilová: V zásadě souhlasím. Právě vysoká pravděpodobnost posilování české měny po opuštění kurzového závazku přitom vede některé ekonomy k tomu, že považují za rozumné řešení závazek neukončovat a rovnou vstoupit do kurzového režimu ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II – pozn. red.)2 a vyčkat na zavedení eura. Co si myslíš o podobné možnosti?

Petr Dufek: Je to do jisté míry čisté řešení, ale není zadarmo. Má své náklady v podobě slabé koruny. Když koruna dlouhodobě posilovala, svým způsobem jsme bohatli. Kdykoli jsme vyjeli do zahraničí nebo nakupovali zahraniční zboží, bylo to pro nás levnější. Této výhodě přibližování se životní úrovně té v zahraničí nyní slabou korunou bráníme. Čím déle ČNB závazek bude držet, dejme tomu právě do vstupu do ERM II, tím déle nám tato výhoda bude unikat. To je podle mě v situaci, kdy mzdy nijak oslnivě nerostou, škoda.

Eva Zamrazilová: Sice žijeme v globalizovaném světě, kde by mělo platit, že kamkoli se v EU hneme, tam bychom měli mít obdobnou kupní sílu, ale ono to neplatí. To může bránit flexibilitě migrace obyvatelstva v rámci celé EU.

Petr Dufek: To máš pravdu, lze na to takto pohlížet. Nicméně když se podíváme na celou Evropskou unii, tak i mezi jednotlivými zeměmi v západní Evropě existují extrémní rozdíly, někdy i 90 procentních bodů. Jinak ale souhlasím s tím, že bychom se silnější měnou dokázali lépe žít a více nakupovat. Vždyť ČR patří mezi ekonomiky, které spotřebovávají poměrně málo zboží a služeb. Podíl spotřeby na HDP u nás dosahuje zhruba 50 %. V této souvislosti si vždy vzpomenu na Řecko, kde je to přes 70 %, což by rozhodně neměl být náš cíl, ale 50 % je dlouhodobě málo. Spotřeba Čechů naráží na slabou měnu a pomalý růst mezd.

Eva Zamrazilová: Švýcarskou lekci pro Česko jsme rozebrali, podívejme se ještě stručně na poučení pro celý svět. Nezláká odklon Švýcarska od fixního kurzu další země, například Dánsko, k tomu, aby opustily pevnou vazbu na evropskou měnu?

Petr Dufek: Já bych to možná upravil a ptal se, zda je to nepřinutí opustit tuto vazbu. Přece jen to není oběd bez hostinského. Držet pevnou měnu znamená hodně intervenovat, hodně nakupovat, hodně emitovat, mít nízké výnosy, tedy nízké zhodnocení peněz, a to například i v penzijních fondech. Samozřejmě platí, že čím pevnější kurz je, tím atraktivnější je pro spekulanty. Vzpomněla jsi dánskou korunu, která jako kdyby si říkala o to, aby její pozici někdo zkusil otestovat. Byť jsou úrokové sazby v Dánsku v podstatě záporné, sázka na to, že země dá ruce pryč od fixního kurzu a koruna prudce zhodnotí, ztrátu v důsledku záporných úrokových sazeb může snadno vykompenzovat. Takovou hru mohou podle mě investoři, možná i motivovaní zkušeností ze Švýcarska, začít velmi brzy a ve velkém hrát.