Dohoda o uzavření příměří na Ukrajině pomáhá regionálním měnám

V první polovině tohoto týdne měly regionální měny tendenci ztrácet. Polskému zlotému neprospěla zpráva o zhoršení zahraničního obchodu v roce 2014 ve srovnání s rokem předchozím, zatímco maďarská inflace posílila spekulace o dalším možném snižování úrokových sazeb a vytvářela tak tlak na maďarský forint. V závěru týdne si obě měny své skóre vylepšily především díky uzavření dohody o příměří na Ukrajině. V celotýdenní statistice polský zlotý skončil o 0,4 % slabší (na 4,18 PLN/EUR), zatímco maďarský forint ztratil 0,2 % (na 306,36 HUF/EUR). Česká koruna si naopak vůči euru o 0,3 % polepšila na úroveň 27,63 CZK/EUR a to především díky domácí inflaci, která dopadla lépe, než trh předpokládal.  

Tento týden přinesl řadu důležitých událostí, jak v domácí ekonomice, tak v celém regionu. Hned v pondělí byla zveřejněna česká inflace za měsíc leden. Před jejím zveřejněním na trhu panovala nervozita a tak výsledek, který byl plně v souladu s poslední predikcí centrální banky, přinesl zklidnění. V meziročním srovnání se lednový růst spotřebitelských cen velmi těsně udržel v kladném teritoriu, když dosáhl úrovně 0,1 %. V kladných hodnotách se však inflace již neudrží dlouho. V důsledku poklesu cen pohonných hmot, který nebyl plně promítnut do lednové inflace, očekáváme, že spotřebitelské ceny v únoru propadnou o -0,3 % y/y.

V záporných hodnotách nebo kolem nuly se pravděpodobně bude inflace pohybovat až do konce Q3 15, přičemž od Q4 15 očekáváme její postupný růst směrem k 2% inflačnímu cíli ČNB. Dočasný propad inflace do záporných hodnot, by však neměl být pro centrální banku nijak zásadně znepokojující, neboť se jedná primárně o důsledek nižších cen ropy, tedy pozitivního nákladního šoku. Nicméně vzhledem k tomu, že predikce centrální banky v prvním čtvrtletí s deflací nepočítá, mohl by případný rozdíl mezi výsledkem únorové inflace a predikcí centrální banky vytvořit tlak na oslabení kurzu koruny. Z pohledu ukončení intervenčního režimu žádné změny nepředpokládáme, tedy exit by měl nastat nejdříve ve druhé polovině roku 2016.                                                               

Další příjemnou zprávou z domácí ekonomiky bylo zveřejnění lednové míry nezaměstnanosti, když podíl nezaměstnaných osob vzrostl pouze na 7,7 % (ve srovnání s 8,6 % v lednu roku 2014). Po očištění o sezónnost se míra nezaměstnanosti v lednu snížila o 0,27 % na 7,00 %.

Inflačních dat jsme se dočkali i v Polsku a v Maďarsku. V Maďarsku se lednová dynamika spotřebitelských cen propadla ještě více do deflace (-1,4 % y/y). Přestože maďarská centrální banka ponechala na svém posledním zasedání úrokové sazby beze změny, mohou se začít objevovat spekulace o dalším možném snížení úrokových sazeb.   

V závěru týdne byla zveřejněna předběžná data o vývoji HDP v Q4 14 v celém regionu. Nejlépe si vedla maďarská ekonomika, která ve srovnání s přechozím kvartálem vzrostla o 0,9 % q/q, druhé místo obsadila polská ekonomika společně se slovenskou, které si shodně polepšily o 0,6 % q/q, nejmenšího růstu dosáhla Česká republika, když se její výkon zvýšil pouze o 0,2 % q/q. V celém regionu za růstem HDP stálá především domácí poptávka, které nahrávají nízké spotřebitelské ceny, slušný vývoj mezd, lepšící se situace na trhu práce a rostoucí ochota firem investovat. Za celý loňský rok vzrostla česká ekonomika o 2,0% meziročně. Jedná se zatím pouze o předběžné údaje, na jejichž zpřesnění si budeme muset počkat do 27. února.

V České republice bude příští týden kalendář ekonomických událostí prázdný. Stejně tak v Maďarsku, kde se dočkáme pouze indikátorů důvěry v domácí ekonomiku. Naopak v Polsku bude zveřejněna celá řada ekonomických údajů, které by měla potvrdit pozitivní trendy v tamní ekonomice. V úterý to budou data z trhu práce - lednové průměrné hrubé mzdy by se měly v meziročním srovnání zvýšit o 3,9 % y/y, zatímco zaměstnanost by se měla v lednu zvýšit o 1,5 % y/y. Ve středu bude zveřejněna polská průmyslová produkce, která by podle ekonomů SG měla vzrůst o 4,9 % y/y (konsenzus 2,6 % y/y) a lednové ceny průmyslových výrobců, které by se v důsledku poklesu cen ropy měly propadnout o 0,7 % m/m (konsenzus -0,4 % m/m). Tato data pravděpodobně nezmění očekávání investorů, že polská centrální banka v březnu přistoupí ke snížení úrokových sazeb ze současných 2 %.

Autor: Jana Steckerová