Inflace může oslabit českou korunu

Uplynulý týden nepřinesl na regionálních trzích příliš vzruchu. Česká koruna v průběhu týdne posílila přibližně o šest haléřů, když v pondělí obchodování zahajovala na úrovni 27,75 CZK/EUR a v pátek odpoledne se její kurz pohyboval již pod hladinou 27,70 CZK/EUR. Kurz výrazněji nereagoval ani na výsledky zasedání centrální banky ani na zveřejněné statistiky. Dařilo se i dalším středoevropským měnám. Polský zlotý posílil o 0,5 % a maďarský forint přidal 1,5 %. Oběma měnám pomohlo rozhodnutí tamních centrálních bank nesnižovat úrokové sazby, i přesto že cenová dynamika v obou zemích dosahuje výrazně negativních hodnot.  

Nejdůležitější událostí v české ekonomice v tomto týdnu bylo zasedání ČNB. To sice nepřineslo posun kurzového závazku směrem ke slabším korunovým úrovním, bankovní rada ale oznámila záměr ponechat minimální úroveň koruny vůči euru na hodnotě 27 nejméně do druhé poloviny příštího roku (oproti předchozímu výhledu opuštění intervenčního režimu "v roce 2016"). Nová prognóza přitom předpokládá, že k "exitu" dojde v Q4 16. Výhled pro inflaci ČNB výrazně snížila na -0,1 % v letošním roce, v příštím roce by se inflace měla postupně přiblížit k cíli (v Q3 16 čeká centrální banka 2,1 % y/y). Predikci HDP revidovala ČNB mírně nahoru: pro rok 2015 na 2,6 % (z 2,5 %) a pro rok 2016 na 3,0 % (z 2,8 %).

Podle prohlášení bankovní rady neplánuje ČNB reagovat na deflaci způsobenou propadem cen pohonných hmot, protože to je pro českou ekonomiku příznivý nabídkový šok. Rizikem je však případná deflační spirála, tedy situace odkládání spotřeby a investic kvůli očekávání dalšího (dlouhodobějšího) poklesu cen. V takovém případě by výrazně vzrostlo riziko posunu kurzového závazku ČNB směrem ke slabším korunovým úrovním. Centrální banka zmínila tři faktory, které budou pro další směřování ekonomiky, inflace a měnové politiky zásadní: efekty kvantitativního uvolňování ECB, vývoj kurzu koruny a dynamika mezd v ekonomice.     

Uplynulý týden ukázal dobrou kondici českého hospodářství na konci minulého roku. Průmyslová produkce v prosinci vzrostla o 7,3 % y/y, což odpovídá meziměsíčnímu růstu o 0,6 %. Zahraniční obchod také vykázal velmi dobrý výsledek, když podle národního pojetí dosáhl schodku pouze 3 mld. CZK. V prosinci totiž na zahraniční obchod působí silné negativní sezónní faktory, po sezónním očištění výsledek odpovídá přebytku 12,4 mld. CZK. Meziměsíčně rostly vývozy o 1,4 % (SWDA) a dovozy o 0,8 % (SWDA). Potvrdil se tak solidní výsledek konjunkturálního průzkumu i PMI. Naopak se nedařilo stavebnictví, které zaznamenalo meziměsíční pokles o 3,3 % (SWDA), což představuje meziroční pokles o 6,6 %. Za poklesem stálo snížení v sektoru pozemního i inženýrského stavitelství.

Slušný nákupní apetit potvrdili ke konci roku i čeští spotřebitelé. Maloobchodní tržby v prosinci vzrostly meziročně o silných 5,9 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní tržby přidaly 4,2 % (prosinec 2014 měl o jeden pracovní den více než prosinec 2013). Výrazně se však změnila struktura růstu. Zatímco po většinu loňského roku maloobchod táhly prodeje v automobilovém sektoru, v prosinci došlo v tomto segmentu k relativně výraznému meziměsíčnímu poklesu o 3,0 %. Naopak tržby očištěné o prodeje automobilů vykázaly meziměsíční růst o 1,1 %. Dohromady maloobchodní tržby v meziměsíčním vyjádření ztratily 0,4 % (SWDA). Díky výraznému snížení cen pohonných hmot, došlo k nárůstu prodejů na čerpacích stanicích o 1,1 % m/m, což v meziročním vyjádření znamenalo nárůst o silných 13,6 %.        

Hned v pondělí budou zveřejněny dvě důležité statistiky z české ekonomiky. Pozornost se především upne k údajům o lednovém cenovém vývoji. Podle našich odhadů se inflace propadne do záporných hodnot. Meziměsíční pokles cen by měl dosáhnout 0,3 %. Do velké míry za tímto propadem stojí regulované ceny, které by měly z meziměsíčního růstu ubrat 0,33 pb. K regulovaným cenám se přidají i pohonné hmoty, jejichž ceny podle všeho v lednu poklesly o 11 % m/m. Proti nim budou působit ceny potravin, které by měly hlavně vlivem sezónních faktorů vzrůst o 0,8 % a jádrové ceny, které také částečně vlivem pozitivní sezónnosti přidají 0,45%. Přepočteno na meziroční inflaci, odhadujeme, že se spotřebitelské ceny propadnou o 0,3 %. Jestliže inflace překvapí výraznějším poklesem, mohlo by to vyvolat oslabení české koruny vůči euru. ČNB totiž pro začátek roku očekává kladnou inflaci a výraznější pokles by mohl v části investorů vyvolat podezření, že ČNB zvýší hladinu svého kurzového závazku. Lednová míra nezaměstnanosti je výrazně ovlivněna sezónními faktory. Ke konci roku totiž často končí pracovní smlouvy na dobu určitou a během zimních měsíců ubývá sezónních prací. Očekáváme tedy, že podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle vzroste o 0,39pb na 7,87 %. Na druhé straně dobrá ekonomická výkonnost nejenom v českém průmyslu by měla posunout sezónně očištěnou míru nezaměstnanosti směrem dolů ze 7,27 % na 7,20 %.

Na úplném konci týdne bude zveřejněn první odhad růstu českého hospodářství v posledním čtvrtletí roku 2014. Dobrý výsledek měsíčních statistik naznačuje i slušný růst HDP. Ten by měl mezikvartálně přidat 0,5 %. Hlavním motorem byla domácí poptávka, když spotřeba domácností patrně přidala 0,4 %, fixní investice 1,8 % a vládní spotřeba 2,0 %. Negativní příspěvek očekáváme pouze z titulu změny zásob (-0,6pp). Za celý rok 2014 by se hrubý domácí produkt měl v průměru zvednout o 2,3 %.
Jako poslední budou zveřejněny údaje o prosincové platební bilanci. Očekáváme, že běžný účet skončí v deficitu 16,1 mld. CZK. I na běžný účet působí negativní sezónnost, když hlavně obchodní bilance dosahuje v prosinci horších hodnot. Nicméně riziko naší prognózy je po dnešních údajích o zahraničním obchodě vychýleno mírně směrem nahoru. Za celý loňský rok by pak bilance běžného účtu měla být víceméně vyrovnaná.

Autor: Viktor Zeisel