Devizoví spekulanti cílí na dánskou korunu

Už to vypadalo, že svátek Martina Luthera Kinga v USA přivodí poklidnější start do tohoto obchodního týdne, avšak dozvuky náhlého kolapsu švýcarského franku z minulého čtvrtka se přece jenom postaraly o vzruch. Devizoví spekulanti se totiž rozhlédli po Evropě a zacílili na další měnu pevně navázanou na euro, kterou je dánská koruna. Ta se od minulého čtvrtka dostala pod apreciační tlak a tak dánská centrální banka po vzoru té švýcarské ještě více prohloubila negativní úrokové sazby (z -0,05 na -0,2). Uvidíme, zdali to spekulanty odradí od dalších nákupů DKK. Rozhodně to totiž nebudou uklidňující komentáře dánských představitelů o tom, že fixní srovnání se Švýcarskem pokulhává, pevný kurz zde existuje od roku 1982. Dánsko má dlouhodobě přebytek běžného účtu platební bilance (6-7 % HDP) a pokud se do země valí i další kapitál, nezbývá centrální bance (v režimu fixního kurzu a liberalizovaných kapitálových toků) než akumulovat velké množství devizových rezerv. Jinak řečeno fundamentálně Dánové evidentně trpí “švýcarským” symptomem makroekonomického úspěchu. Mimochodem i česká ekonomika letos a příští rok vykáže také velké přebytky běžného účtu platební bilance, takže pokud se k nám začne navíc přes kapitálový účet tlačit kapitál, má se i koruna možná na co těšit.

 Jinak dnes může být dobrým tématem k diskuzi i revize odhadu globálního růstu pro tento rok ze strany Mezinárodního fondu. Revize podle nás stojí k zaznamenání ze dvou důvodů: za prvé fond snížil svůj výhled pro svět, ačkoliv ceny komodit v čele s ropou dramaticky poklesly. Neboli, světová ekonomika jako celek evidentně prožívá pozitivní nabídkový šok, avšak růst jde překvapivě dolů. Globální ekonomika má podle MMF utrpět velké ztráty zejména vinou zpomalení Číny (viz dnešní data za poslední kvartál 2014) a vinou recese v Rusku. Vedle toho má být hůře i v eurozóně a Japonsku, tedy překvapivě u zemí, jež jsou výraznými čistými dovozci komodit. Druhý do očí bijící odhad je pak růst v USA, který má letos podle fondu dosáhnout 3,6 %. Takto vysoké číslo samozřejmě není vyloučeno, ale je třeba si uvědomit, že v takovém případě by americká míra nezaměstnanosti poklesla zcela jistě pod hranici 5 %, což by si vyžádalo razantní utažení měnových šroubů ze strany amerického Fedu.

Zdroj: Jan Čermák, ČSOB, a. s.