Koruna na houpačce, Singer krotitel

Koruna včera pokračovala v dalším oslabování své hodnoty až k hranici 28,5 CZK/EUR. Poté mírně korigovala směrem k silnějším hodnotám. V odpoledních hodinách vyšel na blogu ČNB článek guvernéra Singera kde stojí „v tuto chvíli podle mého názoru není nutné, aby měnová politika ČNB rychle reagovala na deflační impulzy v oblasti cen potravin či ropy.“ Na tuto zprávu reagoval kurz prudkým posílením k hladině mírně nad 28 CZK/EUR. To může být z pohledu ČNB škoda, protože slabší koruna by jim pomáhala snížit riziko deflace na začátku letošního roku. Naše prognóza říká, že inflace se bude v první polovině letošního roku pohybovat (v průměru) kolem 0 a mírně růst začne až ve druhé polovině roku.

Singer dále zopakoval možnost zvýšení kurzového závazku až v případě, že by došlo k „dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání“.

Celkově je hodnocení guvernéra Singera z našeho pohledu zcela v pořádku. ČNB by neměla reagovat na současnou inflaci (kterou už stejně nemá šanci ovlivnit), ale na tu budoucí. Takže ano, ropa a potraviny ne. Ale je zcela v pořádku, že je připravena reagovat pro případ, že bychom si do ČR dováželi dlouhodobě nízkou inflaci z eurozóny, která by ovlivnila inflační očekávání spotřebitelů a firem, růst mezd či poptávku. A ve finále schopnost plnit cíl, který si ČNB vytyčila: dvou procentní inflaci.

Problém je, že toto může být docela pravděpodobné. Eurozóna je v deflaci, ekonomický výhled není zrovna ideální a to ani v případě Německa (1% pro příští rok). Inflační očekávání jsou v tuto chvíli v ČR stále ještě vysoká, ale to je jen otázka času. A domácí poptávka, byť velmi slušná, to nevykompenzuje. Nejde o žádný krátkodobý jev: finanční trh po několika letech neschopnosti ECB rezignoval na její schopnost plnit inflační cíl.

Jsme zvědaví na novou prognózu ČNB. Největším problémem prognóz ČNB v posledním roce je to, že jako předpoklad zahraničního vývoje se používají konsensuální odhady analytiků, které jsou systematicky vychýlené směrem nahoru. To ČNB v podstatě přiznala v minulé zprávě o inflaci (graf 4 box na straně 9).

V prvním roce prognózy je výhled zahraničních cen nízko, ale na delším konci (v druhém roce výhledu) směřuje rychle ke 2%, což samozřejmě ovlivňuje domácí inflaci v horizontu, který je pro ČNB klíčový (o němž správně mluvil guvernér Singer jako o relevantním pro rozhodování ČNB), také výhled mezd a další proměnné. Kdo se pohybuje v korporacích, tak zná při plánování problém hokejky: na krátkém horizontu se prodlužuje nízký růst se slovy, tak to je, ale teď s tím nic neuděláme. Ale v budoucnosti (za rok, dva) porosteme silně, protože uděláme to a to. A tohle se periodicky opakuje každý rok.

Jiří Polanský