Situace v Rusku dostala regionální měny pod tlak

Vývoj na regionálních devizových trzích byl tento týden ve stínu událostí na ruském trhu. Hned zpočátku týdne se ruská centrální banka rozhodla v reakci na oslabování tamní měny razantně zvýšit svou klíčovou úrokovou sazbu o 650 bb na 17 %. Nicméně ani tento radikální krok nepřinesl obchodování s rublem klid a v úterý se rubl propadal na svá historická minima oproti dolaru. V dalším průběhu týdne se situace uklidňovala, když se ruské ministerstvo financí i centrální banka zavázaly používat své devizové rezervy ke stabilizaci kurzu rublu. Navíc ruský parlament přijal návrh zákona, který státu umožňuje podpořit banky až bilionem rublů. Česká koruna na krizi v Rusku nereagovala. Její obchodování se tento týden pohybovalo v pásmu deseti haléř kolem hladiny 27,60 CZK/EUR. Ke konci týdne se česká měna posunula spíše k horní hranici tohoto pásma na 27,65. Situace daleko výrazněji dopadla na polský zlotý, který za tento týden ztratil dvě procenta, a na maďarský forint, který ztratil dokonce 2,8 %. Polské měně nepomohl také zveřejněný zápis z posledního zasedání centrální banky, ze kterého vyplývalo, že někteří centrální bankéři navrhovali snížení úrokové sazby o 100 bb ze současných 2 %.

 

Středeční zasedání centrální banky trhy nepřekvapilo, když ČNB ponechala sazby i svůj měnový závazek beze změn. Nejzajímavější zprávou je, že bankovní rada poprvé konkrétněji zmínila možnost posunutí kurzového závazku směrem ke slabším korunovým úrovním. Centrální banka by to zvážila při "dlouhodobém posílení deflačních tlaků způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání." To prozatím není základním scénářem pro českou ekonomiku. Jádrová inflace se nachází v černých číslech (kde by měla setrvat i v příštích letech) a domácí poptávka by měla růst díky fiskální i monetární expanzi. Rizikem je však vývoj vnějšího prostředí. Pokud by došlo například k deflačnímu vývoji a recesi v eurozóně, mohla by centrální banka kvůli nepříznivým efektům na domácí ekonomiku ke změně kurzového závazku přikročit. 

 

Z pohledu ekonomických dat byl uplynulý týden poměrně chudý. Na domácí scéně jsme se dočkali pouze zveřejnění produkčních cen za listopad. Jejich pokles o 0,6 % m/m byl výraznější, než předpokládal i náš nejnižší odhad. Hlavním důvodem tohoto poklesu je zlevňování ropy na globálních trzích. Vzhledem k dobré úrodě klesly také ceny v potravinářském průmyslu. Jejich další pokles naznačují také ceny v zemědělství, které se po sezónním očištění snížily o 2,5 % m/m. Ceny ve službách v listopadu stagnovaly (i po sezónním očištění) a ceny ve stavebnictví zaznamenaly mírný růst o 0,1 % m/m ( 0,0 % SA).    

 

V následujících dvou týdnech budou z české ekonomiky zveřejněny indikátory spotřebitelské i podnikatelské důvěry, index PMI, růst peněžního agregátu M2 a výsledky hotovostního hospodaření státního rozpočtu za prosinec a tedy i za celý rok 2014. V listopadu mírně poklesla důvěra v českém průmyslu, která byla nicméně kompenzována dalším nárůstem spotřebitelské důvěry, a tak celková důvěra v ekonomice vzrostla z 8,8 bodu na 10,1 bodu. Zlepšení doznal i indikátor PMI, který stoupnul na 55,6 bodu. V prosinci však očekáváme jeho pokles, když by se měla projevit negativní sezónnost tohoto indexu. Bez sezónního vlivu by PMI za prosinec zůstal v podstatě beze změny.

Autor: Viktor Zeisel