Proč cena ropy stále klesá?

Autor: Adam Estefányi

Cena ropy klesla od června o více než 40 %. Tehdy stál barel ropy 115$, nyní klesla jeho cena pod 60$ za barel. Tento prudký pokles přišel po téměř pěti letech stability. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která kontroluje téměř 40 % světového obchodu s ropou, se na listopadovém setkání ve Vídni pokusila dohodnout na omezení produkce, které by mělo cenu ropy zvýšit. Ke konkrétní dohodě však nakonec nedošlo. Pokračující zlevňování černého zlata tak dělá stále větší problémy jeho hlavním exportérům, jako jsou Rusko, Nigérie, Írán nebo Venezuela. Proč tedy cena ropy stále klesá?

Cena ropy je částečně udávána aktuální poptávkou a nabídkou na trhu komodit, a částečně očekáváním dalšího vývoje. Poptávka po energii je úzce spjata s ekonomickou aktivitou. Největší je většinou v zimě (na severní polokouli), v létě pak mnoho energie spotřebuje klimatizace. Nabídka může být ovlivňována počasím (které může znemožnit nakládání tankerů), případně geopolitickými či jinými faktory. Pokud mají producenti za to, že cena zůstane vysoká, investují do produkce, což později vede ke zvýšení nabídky. Naopak nízké ceny vedou ke snížení investic. Jednotlivá rozhodnutí OPEC pak vedou k určitým očekáváním dalšího vývoje. Pokud jsou například zavedeny striktní těžební limity, očekává se, že snížená nabídka zvýší cenu.

Současnou situaci ovlivňují čtyři hlavní faktory. Poptávka je slabší vlivem slabší ekonomické aktivity, zvyšující se efektivity a vzrůstajícímu trendu přechodu od ropy k jiným druhům paliv. Dalším faktorem jsou nepokoje v Iráku a Libyi. Tito dva velcí producenti (dohromady schopni produkovat až čtyři miliony barelů ropy denně) nemají nyní nad svou produkcí kontrolu. Amerika se stala největším producentem ropy na světě, což lze označit za třetí faktor ovlivňující současnou situaci na trhu, nicméně i tak ropu téměř nevyváží, dováží výrazně méně a soustředí se na tvorbu rezervních zásob. Za čtvrtý faktor lze označit chování Saudské Arábie a jejích spojenců v Perském zálivu. Ti se rozhodli neobětovat svůj podíl na trhu jen za účelem obnovení růstu ceny ropy, a to zejména v případě, že by takový scénář pomohl převážně zemím, se kterými si příliš nerozumí, jako je Rusko nebo Irán. Saudské Arábii zatím nízká cena ropy tak velký problém nedělá. V rezervách má okolo 900 miliard dolarů. Navíc se jejich náklady na těžbu pohybují okolo šesti dolarů na barel.

Současná situace se tak nejvíce dotýká riskujících a zranitelných účastníků ropného průmyslu. Sem můžeme zařadit například americké těžaře, kteří se s očekáváním zachování vysoké ceny ropy často velmi zadlužili a nyní se jejich finanční plány hroutí. Další, koho se současná situace značně dotýká, jsou západní ropné společnosti, jejichž náklady na hlubokomořskou těžbu nebo těžbu v arktických oblastech jsou velmi vysoké. Největší dopad má však současná situace na státy, jejichž režimy jsou na výši ceny ropy závislé, a to zejména z důvodu zahraničních aktivit a drahého sociálního systému země. K takovým zemím patří Rusko, které je už tak oslabeno západními sankcemi (které následovali ruskou aktivitu na Ukrajině), nebo Írán, který se snaží udržet v Sýrii režim Bašára al-Asada. Optimistické předpovědi tak hovoří o možnosti, že ekonomické rány mohou tyto země učinit přístupnější mezinárodnímu tlaku. Existuje však i opačný názor, že se tyto země ve zmatku a zoufalství začnou ještě více ohánět, budou-li ekonomickou situací a mezinárodním tlakem zahnány do kouta.

Další zajímavosti ze světa finančních trhů naleznete zde: STOX.CZ