Jak je na tom čínská ekonomika?

Autor: Michal Glovčík

Čínská ekonomika se před nedávnem stala největší ekonomikou na světě. Za poslední desetiletí dosahovala průměrně ročního tempa růstu HDP kolem 10 %. V posledních letech ale dosáhl roční růst HDP „jen“ něco kolem 7,5 %. Nyní přišel z Číny další signál možného zpomalení. Index nákupních manažerů klesl pod hranici 50 bodů. Čína se však musí potýkat i s dalšími problémy.  

Index nákupních manažerů (PMI) za prosinec v Číně poklesl na 49,5 bodů, což je sedmiměsíční minimum. Hranice 50 bodů přitom značí linii přechodu mezi expanzí a kontrakcí. Odhady analytiků počítaly s poklesem na 49,8 bodů. V reakci na to poklesla i sedmidenní repo sazba, hlavní sazba v Číně pro mezibankovní financování, a také výnos desetiletých státních dluhopisů klesl na 3,75 %.

S poklesem aktivity ve zpracovatelském průmyslu, poklesly také ceny většiny kovů. Čína jako největší světový uživatel kovů tvoří hlavní část poptávky po těchto surovinách a zpomalení čínské ekonomiky tak představují pro ceny kovů špatnou zprávu. Nikl dokonce dosáhl 19 měsíčního minima, spolu s ním klesla i cena bronzu, hliníku, zinku i cínu. Na trhu kovů obecně převládá klesající trend a neuspokojivé výsledky PMI by tak mohly vést i k proražení cenových supportů.

Pokles PMI opět vyvolal obavy, že čínská ekonomika zpomaluje. Po letech dvojciferného hospodářského růstu čínská ekonomika zvolnila tempo růstu na 7,5 %. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku dokonce dle vládních údajů čínská ekonomika zažila nejslabší růst od vypuknutí globální finanční krize. HDP vzrostlo „jen“ o 7,3 %.

Hospodářské zpomalení Číny, která je největším dovozcem ropy na světě, by mohlo vytvořit další tlak na pokles světových cen ropy, které už tak dosahují minim.

Očekává se, že na zvolnění hospodářského růstu zareaguje čínská vláda.  Již na konci minulého týdne překvapila čínská centrální banka investory, když nečekaně šáhla k prvnímu snížení svých úrokových sazeb za více než dva roky, přičemž se počítá s dalším snížením na začátku příštího roku.

Čínská vláda prohlásila, že je ochotna přijmout pomalejší tempo růstu HDP, ale zároveň přijala opatření na podporu ekonomiky, především v podobě realizace dalších investičních projektů. Mnoho analytiků však stále více volá po agresivnějších opatřeních, které by pomohly čelit poklesu poptávky a riziku deflace, jako jsou např. strukturální reformy, další snížení úrokových sazeb a injekce likvidity.

Jedním z dlouhodobých rizik, kterému musí čínská vláda čelit, je situace na trhu s nemovitostmi. Po letech rapidního růstu čínský realitní sektor čelí poklesu cen, poklesu investic a velkému převisu nabídky. K dalším čínským problémům lze zařadit nadměrnou průmyslovou kapacitu, rostoucí vládní i firemní zadlužení a rizika ve finančním systému země.

Především u firemního zadlužení odborníci bijí na poplach. V posledních měsících se dokonce stala neslýchaná věc – několik čínských společností přestalo splácet své dluhy a zbankrotovaly, přičemž se nemohou spolehnout na vládní pomoc. Věc prý došla tak daleko, že některé společnosti sáhly k nekonvenčnímu financování svých dluhů a jako kolaterál k zajištění svých úvěrů použily například měď či jiné kovy, přičemž snad některé firmy podvádějí a používají ty stejné zásoby mědi k tomu, aby na ně získaly více úvěrů, než mohou ufinancovat. Přičteme-li k tomu již zmiňovaný pokles cen na trzích kovů, nejedná se zrovna o kvalitní zajištění.

Situace tak volá po zásadní akci od tvůrců hospodářských politik. Avšak i tak trhy očekávají další zpomalení ekonomického růstu v Číně v následujícím roce. Čínská vláda se tak bude zřejmě snažit udělat vše proto, aby k hospodářskému zpomalení došlo postupně, aby především odvrátila rizika nezaměstnanosti a insolvence. 

Více zajímavostí z obchodování v Asii naleznete na investičním portálu STOX.CZ