Podle čeho se při časování trhu rozhoduje Warren Buffett

"Tenhle chlápek nemá ve zvyku utrácet peníze jen tak. Jeho časování trhu je až neuvěřitelně přesné, což svědčí o tom, že zkrátka dobře ví, jak se o své peníze starat," řekl nedávno David Rolfe z investiční společnosti Wedgewood Partners o legendárním investorovi Warrenu Buffettovi. Jak to ale muž, jenž je kromě jiného pověstný i svou láskou ke kelímku Coca-Coly a pořádnému hamburgeru, dělá?

Nejgeniálnější investiční strategie většinou bývají ty nejjednodušší. Věštec z Omahy je toho důkazem. Buffett je totiž mezi investory dobře znám především díky své strategii "kup a drž", se kterou do dnešního dne z obyčejné textilní firmy Berkshire Hathaway za čtyři a půl dekády vybudoval jednu z nejúspěšnějších investičních společností všech dob.

Na začátku srpna Berkshire zveřejnila výsledky svého hospodaření za letošní druhé čtvrtletí, přičemž se ukázalo, že má Buffett zřejmě zase něco za lubem. Jak totiž dokazuje analýza zveřejněných čísel, drží aktuálně jeho vlajková loď největší hotovostní pozici v historii, zatímco většina drobných investorů naopak podíl hotovosti ve svých portfoliích snížila na minimum. To v obchodnících začalo opět vyvolávat otázku, podle čeho se Buffett při investování rozhoduje a jak určuje, kdy je nejlepší čas na nákupy, a kdy - tak jako nyní - se naopak vyplatí jen v klidu vyčkávat.

Klíčem k úspěchu je nejen v případě investiční strategie Warrena Buffetta valuace. Je-li ocenění akcií nízké, vyplatí se je kupovat, vzroste-li naopak, je výhodnější počkat a ponechat si na účtu hotovost. Jak ale spolehlivě poznat, že je valuace atraktivní a nabízí zajímavý potenciál zisku?

Buffettův křišťálový graf

V roce 1999 Buffett prohlásil, že se jen těžko najdou ukazatele, které by předpověděly, že v následujících 17 letech bude výkonnost amerických akcií lepší než ve stejně dlouhém předchozím období. Tehdy ještě nikdo netušil, z čeho tak usuzuje. O několik let později ale Věštec z Omahy vyložil karty na stůl.

Buffett tehdy prozradil, že ukazatelem číslo jedna, který při svém rozhodování používá, je poměr celkové tržní kapitalizace veřejně obchodovaných amerických firem k hrubému domácímu produktu USA (TMC/GDP). A rázem bylo jasno. Na začátku roku 1982 se poměr TMC/GDP pohyboval jen kolem 35 %, což v očích Buffetta předznamenávalo brzký příchod nefalšovaných akciových žní. O sedmnáct let později, na začátku roku 1999, se však poměr celkové tržní kapitalizace amerických společností obchodovaných na burze v poměru k HDP Spojených států vyhoupl až nad 130 %, tedy na úroveň, která naopak naznačovala, že v následujících letech akcioví investoři příliš mnoho důvodů k radosti mít nebudou.

Kdo se nyní podívá na přiložený graf, jistě se sám rychle dovtípí, co si Věštec z Omahy myslí o současné situaci a proč si nerve vlasy vzteky, když si vzpomene na to, že se na účtech jeho Berkshire Hathaway dosud nikdy "neválelo" tolik volné hotovosti.