Týdenní výhled: ECB, ISM, zaměstnanost

Makroekonomické události 3.-7. listopad

Týdenní výhled: ECB, ISM, zaměstnanost

První listopadový týden bude ve znamení klíčových makroekonomických informací hlavně USA: říjnový Index ISM zpracovatelského průmyslu (pondělí 16.00 SEČ), zářijová Obchodní bilance (úterý), říjnový Index ISM služeb (středa), Produktivita práce/jednotkové pracovní náklady (Q3, čtvrtek) a říjnová Zaměstnanost (pátek). Ve čtvrtek ECB rozhoduje o monetární politice.

USA: Národní statistiky sektorové aktivity, ale i trhu práce, se shodují v tom, že růstová dynamika je solidní až silná. Schodek zahraničního obchodu je na relativně nižších úrovních. Produktivita práce resp. jednotkové pracovní náklady rostou slabě. Zprávy ek. aktivity/trhu práce jsou příznivé pro dolar a akcie, špatné pro zlato a dluhopisy. Data obchodní bilance jsou pro trhy smíšená. Informace produktivity práce/jednotkových pracovních nákladů jsou nepříznivé pro dolar a akcie, příznivé pro dluhopisy a zlato.

ECB v červnu a záhy s podklady nových projekcí HDP a inflace i v září představila soubor opatření navýšení monetární expanze včetně snížení hlavních úr. sazeb s cílem oslabení eura a podpoře ekonomiky a inflace. To překvapilo velkou část trhu soudě dle prudkého oslabení eura k dolaru.

ECB je v situaci noční můry všech centrálních bankéřů: inflace je příliš nízká, blízko nuly, včetně očištěného jádra bez cen potravin a energií a navíc stále klesá, plošně prakticky všude v Evropě. Inflační očekávání a tím i celá makroekonomická soustava a rovnováha jsou destabilizovány, roste nejistota a slábne ek. aktivita. Centrální banka nemá situaci pod kontrolou a hekticky, nárazově a nepředvídatelně (trhy nedokáží správně predikovat nejen signalizaci ale samotnou změnu úr. sazeb a agregátů monetární politiky) snižováním úr. sazeb, zvyšování nabídky a slevňováním peněz řeší situaci ex-post. Tím ztrácí kredit a zvyšuje nejistotu v ekonomice, což dále destabilizuje ekonomiku.

Banka ke zvýšení inflace k svému závazku potřebuje těžko dosažitelné významnější zrychlení růstu HDP. K dosažení těchto cílů by potřebovala ještě citelně slabší euro. Nástroj ne tolik účinný jako výkonná ekonomika, ale rozhodně rychleji a snáze dosažitelný. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení. Tonoucí se stébla chytá a ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací. Spokojenost ECB s oslabováním eura potvrdil i Draghi koncem září, kdy řekl, že slabé euro může kompenzovat slabost ek. aktivity vyvolanou geopolitickým napětím. Prostředkem k dosažení slabého eura, posílení ek. růstu a inflace má být další expanze monetární politiky, tedy posilování peněžní nabídky a cílený tlak na pokles tržních úrokových sazeb. To vše pravděpodobně znamená tendenci dalšího uvolňování monetární politiky a oslabování eura/dlouhodobě slabé euro. Předpokládaný vývoj je spojen také s volatilitou akciových trhů a nákupy dluhopisů. Trhy přemýšlí a budou velmi absorbovat signály očekávání plynoucí z komentářů ECB, jak a kdy banka zoufale bude navyšovat monetární expanzi.