Test kvality aktiv: Vlk sytý, koza celá
ECB v neděli zveřejnila výsledky ročního zkoumání knih 130 nejvýznamnějších evropských bank. Toto cvičení předcházelo převzetí dozoru nad klíčovými evropskými finančními institucemi ze strany ECB, které proběhne v listopadu letošního roku. ECB jednoduše (což je nanejvýš rozumné) chtěla vědět, s kým bude mít co do činění jako „dozorčí“ podstatné části evropského bankovního sektoru, a odhalit případné kostlivce ve skříních. Kromě toho rovněž chtěla ujistit Evropskou měnovou unii, že její bankovní systém je zdravý a že dokáže odolávat i dalšímu zhoršení makroekonomické situace resp. situace na finančních trzích. Jaké jsou tedy hlavní výsledky práce zhruba 6 000 lidí, kteří se na procesu podíleli?
Zaprvé, 25 bank selhalo v přezkumu, který zahrnoval dva provázané ale do jisté míry separátní testy (kontrolu přesnosti ocenění stávajících aktiv k 31.12 a z ní vycházející zátěžový test odolnosti vůči negativnímu vývoji v letech 2014 - 2016). Vzhledem k tomu, že kritéria pro to, aby instituce testem prošla, byla nastavena poměrně mírně (kapitálová přiměřenost Tier 1 na úrovni 8% v případě základního scénáře EK a 5,5% v případě negativního scénáře), se to nezdá být málo. Nicméně při bližším pohledu uvidíme o něco růžovější obrázek. Celkový agregátní deficit kapitálu těchto 25 institucí sice byl 24,6 miliardy EUR, z toho však letos tyto selhávající instituce již ¾ pokryly, 14 z nich dokonce tak, že už by v testu neselhaly (kapitál letos již získaný již převýšil identifikovaný nedostatek kapitálu). Jinými slovy, k rekapitalizaci zbývá 11 institucím získat zhruba 9,5 miliardy EUR, přičemž 2 z institucí (italská Monte dei Paschi di Siena a portugalská Banco Cemercial Portugues) jsou zodpovědné za třetinu této sumy.
Zadruhé, 44% celkového agregátního deficitu kapitálu (tj. 10,7 mld. EUR z 24,6 mld.) bylo způsobeno změnami v úrovni počátečního kapitálu. Tyto změny vznikly jako důsledek testu kvality aktiv k datu 31. 12. 2013 a pocházely zejména ze snížení aktuálních hodnot aktiv v bilancích bank (o 48 mld. EUR) a zvýšení objemu klasifikovaných úvěrů (o 136 mld. EUR). Zejména druhá z položek ukazuje na přemíru shovívavosti lokálních regulačních orgánů (místních centrálních bank), nejpatrněji pak v Řecku. Dalších 46% (11,2 mld. EUR) agregátního deficitu požadovaného kapitálu bylo důsledkem zátěžových testů. I ty však mohly být přísnější – testovaná tempa růstu HDP pro Eurozónu např. byla -0,7%, -1,4% a 0% pro roky 2014-2016. Zajímavějším scénářem by z našeho pohledu byla dlouhodobější stagnace Eurozóny, protkávaná mírnými recesemi.
A nakonec, nejvíce hříšníků pochází Itálie. Naopak celkem překvapivě - až na jednu instituci - prošly všechny subjekty z Německa i Rakouska (přičemž německá Münchener Hypothekenbank už letos svůj kapitálový deficit smazala). Na seznamu institucí, které testem neprošly, není tedy ani jedno významné jméno z ani jedné skutečně významné země.
Podtrženo, sečteno – vlk se najedl, koza zůstala celá. Trhy z výsledků ECB můžou a zůstanou v klidu.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz