Poučily se centr. banky na Švédském nezdaru z let 2011 a dál? Snad ano. Předčasný růst sazeb uškodil jejich ekonomice

Švédská centrální banka udělala v roce 2010 velkou chybu, když v reakci na zlepšující se ekonomickou situaci v zemi a rostoucí ceny přistoupila ke zvyšování hlavních úrokových sazeb. Švédská centrální banka se v polovině zmíněného roku začala obávat negativního vlivu růstu zadlužení domácností a růstu cen nemovitostí a přesto, že inflace byla v té době pouze poloviční oproti jejímu dlouhodobému cíli přistoupila ke zvyšování sazeb. Během roku vytáhla hlavní repo z 0,25 na 2%. Inflace stoupla do poloviny roku 2011 na 3%, ale později v průběhu konce roku se naplno rozhořela krize periferních zemí eurozóny, což mělo v kombinaci s vysokými sazbami těžké dopady na švédskou ekonomiku. Inflace se opětovně propadla, švédská ekonomika ztratila množství pracovních pozic a celkové zadlužení stouplo ještě výše než v roce 2010.

Předčasné respektive uspěchané zvýšení sazeb mělo tedy výrazně negativní efekt. Podle včerejšího prohlášení šéfa Chicago Fedu Cahrlese Evanse se zdá, že zmíněnou lekci si alespoň někteří centrální bankéři uvědomují a snaží se proto zmírnit tlak na uspěchaný růst sazeb.

Ewans včera uvedl, že jakkoli mohou makroekonomické fundamenty ukazovat na dobrý stav ekonomiky, tak rizika nečekaných šoků mohou způsobit, že by monetární autority měly pružněji reagovat a přehodnocovat své plány.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko