Světový žebříček konkurenceschopnosti (1)

Některým se podařilo poskočit kupředu a jiné si naopak pohoršily. Jako investoři se zaměřujeme na silné společnosti bez ohledu na odvětví anebo hodnocení podobná tomuto, ale považujeme za přínosné zkoumat tržní prostředí a možné překážky, kterým by mohla daná společnost v dané zemi čelit.

Zpráva SEF o konkurenceschopnosti jednotlivých zemí zkoumá dvanáct oblastí:

-          Instituce

-          Infrastruktura

-          Makroekonomické prostředí

-          Zdravotnictví a základní vzdělávání

-          Vyšší vzdělávání a odborná výuka

-          Efektivita trhu zboží

-          Efektivita trhu práce

-          Stupeň rozvití finančního trhu

-          Technologická připravenost

-          Velikost trhu

-          Propracovanost podnikání

-          Inovace

Zpráva dále podrobně zkoumá data v každé z oblastí, kde například v oblasti „Instituce“ se měří úroveň zatížení vládní regulací, náklady podniku vlivem násilí a kriminality, ochrana zájmů menšinových akcionářů a majetková práva. V oblasti „Efektivita trhu zboží“ to je potom rozšíření překážek obchodu, rozšíření zahraničního vlastnictví anebo například počet dnů potřebných pro zahájení podnikání. Zejména o tyto oblasti by se měl investor zajímat. V mnoha případech je však spíše než překážky podnikání důležitější to, jak se s nimi konkrétní podnik dokáže vypořádat. Kupříkladu v některých částech Afriky představuje nespolehlivost dodávek elektřiny obrovský problém a tak musí mít mnohé společnosti svůj vlastní generátor. Naopak mobilní telefony pomáhají obcházet potřebu fyzické infrastruktury jako například pevných linek nebo sítě kamenných obchodů a poboček bank a umožňují tak oslovovat zákazníky na odlehlých místech novými způsoby.

Podrobnější hodnocení konkurenceschopnosti

Vrchní příčky žebříčku SEF nejkonkurenceschopnějších zemí byly mezi vyspělými zeměmi poměrně stabilní. Zajímavým vidím spíše pohyb mezi zeměmi emerging a méně rozvinutými frontier markets. Například Alžírsko, byť je to frontier market, se v minulém roce posunulo vzhůru o 21 míst v pořadí ze 100. na 79. místo. Rumunsko, které je dalším z frontier markets se v něm posunulo ze 76. místa na 59. Z vyhlídek frontier markets, zejména v Africe, máme velkou radost a jejich stoupání po žebříčku je povzbuzující. Emerging markets Indonésie, Číny a Ruska se po žebříčku konkurenceschopnosti také posunuly vzhůru, na rozdíl od Brazílie, Turecka, Jižní Afriky a Indie, které si pohoršily. Nyní si povězme o vývoji vybraných zemí v roce 2014 něco bližšího.

Rumunsko

Rumunsko dosáhlo pokroku na mnoha frontách, a proto není překvapením, že si v celkovém hodnocení polepšilo. Země zvládla dluhovou krizi, jež před pár lety zasáhla eurozónu a stejně tak i nedávné napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. V prvním čtvrtletí roku 2014 se rumunský HDP meziročně zvedl o 3,8% a zařadil tím zemi do skupiny nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. I když byl ve druhém čtvrtletí růst pouze 1,4%, Rumunsko stále významně předčilo většinu zemí EU. Domácí poptávka významně podpořila růstový trend a zvýšení minimální mzdy zase sehrálo svou roli ve zvýšení spotřeby.

Myslím si, že spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v posledních několika letech byla pro Rumunsko velkým přínosem a vedla ke stabilizaci veřejného financování. Také obecně vidíme změnu k lepšímu, ať už v případě nízké úrokové míry, poklesu nezaměstnanosti anebo nárůstu disponibilního důchodu. Zároveň musíme ovšem dodat, že pokrok je stále pomalý a v roce 2008 krizí silně zasažená domácí spotřeba se teprve nyní začíná vzpamatovávat. A i když už se Rumunsku podařilo ujít kus cesty, stále vidíme spoustu cest ke zlepšení jeho konkurenceschopnosti na globální úrovni. Protože lidé zatím významně neutráceli, myslíme si, že se domácí poptávka spolu se zvýšenou průmyslovou výrobou a exportem mohou stát novou hybnou silou země pro příštích několik let.

Zároveň spravujeme největší investiční fond, Fondul Proprietatea, který investuje do různých oblastí rumunského průmyslu. Fond byl založen proto, aby kompenzoval ztrátu těch, kteří o svůj majetek přišli v období komunismu, a byly do něj vloženy akcie velkého množství vládních společností. Naším úkolem bylo pomoci těmto společnostem dosáhnout zisku, kdy jsme se spoluprací s jejich managementem a vládou snažili vytvořit reformy odpovídající tržní ekonomice. Když jsme v září roku 2010 převzali správu fondu, nejprve jsme se postarali o to, aby byl zapsán na bukurešťské burze a posléze i jako největší z fondů.

Z pozice investorů v Rumunsku věnujeme velkou pozornost tomu, aby byly implementovány správné standardy řízení firem, a považujeme za nezbytné, aby byly státní společnosti konkurenceschopnější a ziskovější. Pozitivním vidíme i to, že rumunská vláda zvažuje prodej dalších akcií státem řízených společností. Z praxe víme, že správný systém řízení firem obvykle vede k lepším tržním výsledkům, což je dobré pro akcionáře i samotnou zemi.

Čtěte další články o investování na http://www.penizenavic.cz/investovani/clanky