Lidská mysl a investování

Investiční web sledoval živě exkluzivní investiční konferenci INVEST WITH THE BEST, kterou 25. září pořádala UniCredit Private Banking. Podívejte se na to nezajímavější, co zaznělo.

Přednáška investiční stratégů Dávida Dereníka a Aleše Mátla z Unicredit Bank. 

 Mátl: Zakladateli behaviorálních financí byli Daniel Kahneman a Amos Tversky.

Mátl: Nejvýrazněji je v člověku zakořeněna ztráta a averze k riziku. 10% ztráta nás bolí 2-25krát více, než se radujeme z 10% zisku. Ztrátové investice navíc držíme v průměru třikrát déle než ziskové.

Mátl: Dalším behaviorálním předsudkem je nadměrná sebedůvěra. Přitom pouze v 80 % měli pravdu lidé, kteří měli pocit, že na 99 % mají pravdu.

Mátl: Projevem přehnané sebedůvěry je například to, že obchodujeme více, diverzifikujeme méně, více intuitivně sázíme na jednotlivé investice, třídy aktiv, a až potom hledáme důvody a podvědomě hledáme zprávy, které ten výběr potvrzují. Další behaviorální pastí je to, že velmi malým pravděpodobnostem přikládáme velkou váhu, například v loteriích. Naopak katastrofických scénářů se bojíme více, než je skutečná pravděpodobnost, že nastanou.

Dereník: Máme tendenci vnímat jinak stejný časový úsek, když o něm rozhodujeme nyní a v budoucnosti.

Dereník: Často je opravdový časový horizont mnohem delší, než si myslíme. A i když mluvíme o dlouhodobém horizontu, jednáme krátkodobě. I v případě, že víme, že investujeme na pět let, neodoláme a kontrolujeme účet denně.

Dereník: Dalším aspektem je takzvané mentální účetnictví. Je to jeden ze silných jevů, který naše mysl dělá automaticky a podvědomě. Když je například pravděpodobnost jevu A 20 % a jevu B 25 %, naše mysl jejich pravděpodobnost podvědomě sčítá. Nebo vnímá pravděpodobnost výrazně vyšší, než skutečně je.

Dereník: Typickým projevem mentálního účetnictví je to, že přijdete ke klientovi s výpisem, kde má několik rostoucích položek a například jednu ztrátovou, a to, co řešíme je ta ztrátová položka. A to i v případě, že má reálně úplně jinou váhu. Například dluhopisy ztratily 10 %, ale reálně tak, jak jsou vyvážené v klientově portfoliu, se může jednat například jen o 2% ztrátu. Nemá tedy cenu dívat se na absolutní čísla, ale lidská mysl to přesto dělá.

Dereník: Dalším projevem lidské mysli je to, že nedokážeme portfolio posuzovat jako celek. Zaměřujeme se na jednotlivé investice do akcií a fondů místo toho, abychom řešili celek.

Dereník: Dalším projevem je například takzvané selhání gamblera. Když například při hodu mincí šestkrát za sebou padne orel, gambler má tendenci sázet na hlavu, přestože reálně je pravděpodobnost při každém hodu stejná, a to 50:50. Druhým extrémem lidské mysli může být domněnka, že když například 12krát za sebou padne orel, je něco špatně s mincí a orel bude padat stále.

Dereník: Příkladem z historie je rok 1913, kdy kasino v Monte Carlu vydělalo nejvíce za své fungování, když 26krát za sebou padla černá a lidé sázeli neskutečné peníze na to, že padne červená. Ale pravděpodobnost je stále stejná.

Výběr z dalších investičních přednášek, včetně Marka Mobiuse najdete, na Investičním webu