Krugman: Bubliny budou příjemné a bitcoin nemá budoucnost

Paul Krugman má spoustu zajímavých zářezů na pažbě, třeba Nobelovu cenu za ekonomii. Ale také pár předpovědí, které se ani vzdáleně nevyplnily. Pro Princeton Magazine se rozpovídal o tématech, která mu možná za pár let někdo ironicky připomene. Uvidíme.

Bubliny mohou být to jediné, co nám dá pocit prosperity

Jsou bubliny dobré, nebo špatné? A jsou "nutným zlem" na cestě k silnému ekonomickému růstu a lepší zaměstnanosti? Podle Krugmana nelze odpovědět jednoznačně. "Bubliny jsou špatné, pokud se zaměstnanost blíží plnému stavu. V takovém případě totiž vedou ke špatné alokaci zdrojů a připravují půdu pro finanční nestabilitu," míní známý ekonom. Když je ale ekonomika v depresi, může i jinak nezdravě podporovaná spotřeba pomoci vytvářet pracovní místa. Takže bubliny nemusejí být tak úplně na škodu.

Krugman konkrétně uvedl, že jsou důvody si myslet, že bude ekonomika dlouhodobě spíše slabá, a tak budou právě období bublin ta jediná, během nichž se lidé budou cítit bohatí a kdy budou vnímat ekonomiku jako prosperující celek.

Proč inflace zůstává nízká navzdory rostoucímu objemu peněz v systému?

Paul Krugman vysvětluje, že inflace v ekonomice působí oběma směry - růst cen logicky zvyšuje některé náklady podnikatelům, nízká inflace nebo deflace ale zase prodlužuje fáze poklesu ekonomiky. Hledá se tedy rovnováha. "V 90. letech se věřilo, že rovnováha ideální pro ekonomický úspěchu je někde okolo 2% míry spotřebitelské inflace, ukazuje se ale, že dopady nízké inflace jsou větší, než se myslelo," varuje ekonom. Obhajoval by proto míru inflace okolo 4 % meziročně.

A proč tedy inflace (v USA, ale s ještě větším problémem se potýká vyspělá Evropa) navzdory extrémnímu uvolnění měnové politiky zůstává nízká? "Historie nás učí, že v době minimálních úrokových sazeb se nové peníze v ekonomice zkrátka příliš nehýbou a neroztáčejí ekonomickou aktivitu, a tedy ani nezvyšují inflaci. Někteří z nás to opakují od roku 2009 nebo 2010. Co se ještě musí stát, aby nám ostatní uvěřili," přihřívá si Krugman svoji polívčičku. V tomto případě asi právem.

Nepřekvapí proto, že na otázku, zda nízké sazby a kvantitativní uvolňování Fedu neměly nepříznivý vliv na penzijní portfolia generace baby boomers (skrze pokles výnosů dluhopisů), odpověděl, že jsou sazby ještě vysoké a že Fed nemá v rámci svého mandátu řešit příjmy určitých skupin obyvatel.

Je bitcoin životaschopnou měnou a bude získávat na významu?

Důvtipní čtenáři možná tuší, že jak se Krugman v otázce podpory ekonomiky skrze měnovou politiku možná strefuje do černého - alespoň do doby, než se případně ukáže, že "tištění peněz" a udržování minimálních sazeb vytvořily podmínky pro vznik ne tak docela příjemných bublin a dalších problémů v ekonomice -, v tématu digitální "měny" bitcoin se pohybuje na tenkém ledě. Jeho křišťálová koule mu prý říká, že bitcoin nečeká nijak výrazná budoucnost.

"Používat bitcoin je složitější než používat jiné formy elektronického placení. Tato měna navíc nemá žádný fundamentální zdroj hodnoty. Možná se bitcoinu bude dařit nějak žít z podstaty, živit vlastní příběh, ale aktuálně se kloním k tomu, že zkrátka ten systém zkolabuje," zůstává Krugman konzervativní.

Tato slova si jistě pozorně zapsali ti, kdo provozují ironický archiv Paula Krugmana pkarchive.org. Na tomto webu se mimo jiné dočteme, co již tehdy slavný ekonom prorokoval v roce 1998 internetu. A tato slova nám připomínají, že se jejich autor někdy zkrátka nestrefí (tomuto případu konkrétně by se ve fotbale asi říkalo "nestrefit ani brankovou čáru").

"Růst internetu drasticky zpomalí. Většina lidí si nemá s ostatními co říci. Zhruba do roku 2005 se ukáže, že vliv internetu na ekonomiku nebyl větší než vliv obyčejného faxu. Jakmile začne míra rozvoje v oblasti počítačů uvadat, pracovní místa v oboru IT začnou přibývat pomaleji, až jich nakonec začne ubývat. Za deset let nám bude pojem informační ekonomika znít hloupě."

 

SLEDOVALI JSME ŽIVĚ největší IPO v USA: Alibaba obchodování otevřela na ceně 92,70 dolaru za akcii, akcie upisovala za 68 dolarů. Nakonec první den přidala 38 %

Čínská e-commerce společnost Alibaba své akcie v rámci IPO na NYSE upsala při ceně 68 dolarů za kus. Společnost měla z IPO získat 21,77 miliardy dolarů, přičemž její celkové ocenění dosahovalo na základě stanovené upisovací ceny 167,62 miliardy dolarů. Primární veřejná nabídka akcií Alibaby se tím stala druhou největší takovou transakcí ve světové historii. Očekávalo se, že Alibaba akcie nabídne za 66 až 68 dolarů za kus. První obchod proběhl krátce před šestou hodinou (SELČ) s cenou 92,70 dolaru za akcii. IPO jsme sledovali živě.

 

Tento graf je opravdu důležitý: Akciový motor se zadrhává

Jedním z motorů současného růstu cen akcií jsou zpětné odkupy akcií. Jenže firmy na ně přestávají mít chuť. To by mohlo být rozhodující pro další vývoj na trzích.

 

Fleckenstein: Idiotská politika Fedu může za to, že je trh jako nikdy dříve zralý na výbuch

Známý investor a v posledních letech nepříliš úspěšný spekulant na pokles Bill Fleckenstein odrážel dotazy moderátorky CNBC, které se týkaly jeho neúčasti na několikaleté rally amerických akcií. "No a co?! Na to nezáleží. Až se trh zhroutí, jak rychle přijdou dnešní vítězové o své zisky?" ptal se mimo jiné.