Vystačíte se státním důchodem aneb české důchody v číslech

V důchodu by si měli penzisté konečně odpočinout a mít čas na věci, na které v produktivním věku nebyl čas kvůli vysokému pracovnímu vytížení. Věnovat se svým koníčkům. Penze by měla být odměnou za celoživotní dřinu. I v penzi jsou peníze potřeba. Život pouze se státním důchodem není již v současné době nikterak snadný. A v budoucnu budou státní důchody vzhledem k demografickým a ekonomickým změnám ještě nižší.

Jak vysoké jsou průměrné důchody v Česku?

Dále v textu si uvedeme průměrnou měsíční výši jednotlivých důchodů v Česku ke konci roku 2013. Přestože je výpočet důchodu vždy individuální záležitostí a výši měsíční penze ovlivňuje celý průběh pojištění, tak nám mohou průměrné hodnoty podat zajímavý obraz o současné životní úrovni penzistů. Zejména invalidní důchodci, kteří si nemohou k invalidnímu důchodu přivydělat, mají finanční starosti. Vlastní komerční zajištění pro případ invalidity je jednoznačně pro rodinu přínosné.

• 5 989 Kč (invalidní důchod prvního stupně)

V Česku se vyplácí tři druhy invalidních důchodů (prvního, druhého a třetího stupně). Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší invalidní důchod. Vystačit si pouze s invalidním důchodem prvního stupně není nikterak snadné. Přiznání invalidity prvního stupně dokonce předpokládá, že bude občan dál pracovat nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Vykonávaná práce má však vždy odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu, najít takovou práci není pro invalidní důchodce vůbec snadné. Vyjít měsíčně pouze s invalidním důchodem prvního stupně je velmi složité. Zdravotní problémy jednoho z partnerů mají citelný dosah na rodinné hospodaření.

• 6 675 Kč (invalidní důchod druhého stupně)

Rovněž doba pobírání invalidního důchodu druhého stupně nepatří, stejně jako doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně, mezi náhradní doby pojištění. To znamená, že i pro občany pobírající invalidní důchod druhého stupně je  s ohledem na následný výpočet státního starobního důchodu vhodné, aby během pobírání invalidního důchodu pracovali. Občané pobírající invalidní důchod druhého stupně však mají v praxi již značné zdravotní problémy a jejich uplatnění na pracovním trhu je velmi komplikované. Vzhledem k výpočtové formuli při výpočtu invalidního důchodu druhého stupně není rozdíl mezi měsíční výši invalidního důchodu prvního a druhého stupně  příliš velký. Životní situace občanů pobírající invalidní důchod druhého stupně není tedy vůbec jednoduchá.

• 10 245 Kč (invalidní důchod třetího stupně)

Průměrný invalidní důchod třetího stupně je již o několik tisícikorun vyšší než invalidní důchod prvního nebo druhého stupně. Současně je však zdravotní stav občanů pobírající invalidní důchod třetího stupně závažný. Pracovat v invalidním důchodu třetího stupně lze v praxi spíše ojediněle. Doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně patří mezi náhradní doby pojištění, což je pozitivní pro případný výpočet starobního důchodu. Invalidní důchodci třetího stupně však mají často vysoké výdaje za léky. Vyjít se státním důchodem 10 tisíc Kč měsíčně je tedy pro invalidní důchodce třetího stupně problematické.

• 10 970 Kč (starobní důchod)

Dnešní penzisté chtějí více cestovat, bavit se a mít čas na své záliby. Chtějí prožít aktivní podzim života. S průměrnou měsíční penzi necelých 11 tisíc Kč to však není snadné. Vlastní finanční prostředky na penzi jsou nutností, aby bylo možné být aktivní a mít radost např. z pravidelných výletů za zábavou a poznáním. Vlivem výpočtové formule, kdy je při výpočtu důchodu výrazně zastoupen i prvek solidarity, nemohou ani občané s nadprůměrnými příjmy počítat s měsíčním důchodem nad 15 tisíc Kč. Měsíční důchod 14 tisíc Kč a více má pouze přibližně každý desátý penzista.

Jaká bude reálná hodnota v budoucnu?

V posledních letech klesá poměr pracujících vůči penzistům. Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku připadalo na jednoho starobního důchodce 2,08 poplatníků. Ještě v roce 2009 to bylo 2,33 poplatníků a v předcházejících letech ještě více. Na sociálním pojištění se tak vybírá v současnosti méně než činí výdaje na všechny důchody. Za rok 2013 skončil důchodový účet v deficitu 50 miliard Kč. Ekonomické a demografické trendy jsou důvodem, proč bude muset reálná úroveň státních důchodů klesat. Vlastní zajištění na penzi je potřeba přizpůsobit dlouhodobému rodinnému plánování a sklonu k riziku.