Vyhlídky na zklidnění ukrajinského konfliktu povzbudily regionální měny

Středoevropské měny tento týden těžily hlavně ze zpráv o možném příměří mezi ukrajinskou vládou a proruskými silami. Navíc rozhodnutí ECB snížit sazby a začít s přímým odkupem aktiv vytvořily tlak na znehodnocení eura. Koruna tak v tomto týdnu posílila o 13 haléřů, což odpovídá přibližně 0,5 %. Ještě lépe si vedl polský zlotý, který přidal 0,6 %. Nejmenší zisky si připsal maďarský forint, který za uplynulý týden zpevnil pouze o 0,3 %.
Srpnová eskalace rusko-ukrajinského konfliktu se projevila na regionálních indexech PMI. Největší propad zaznamenal maďarský index, který se propadl o 5,6 bodu na 51,0 bodu. Český index poklesl o 2,2 bodu na 54,3 bodu a stále se tak nachází bezpečně v pásmu expanze. To se ovšem nedá říci o jeho polském protějšku, který se snížil sice nejméně (o 0,4 bodu na 49,0 bodu), nicméně se již dva měsíce nachází v pásmu kontrakce.
 
České maloobchodní tržby za červenec překonaly tržní očekávání, a to již druhý měsíc v řadě. Červencový vzestup o 6,2 % v reálním vyjádření byl ale částečně ovlivněn jedním pracovním dnem navíc. Po očištění o tento faktor si maloobchod polepšil o 4,5 %. V meziměsíčním vyjádření byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Zatímco tržby za prodej a opravy motorových vozidel se během července zvýšily o 0,7 %, v maloobchodě bez prodeje a oprav vozidel byl vykázán pokles o 1,5 %. Zveřejněny byly také výsledky státního rozpočtu za srpen. Meziročně je hospodaření od začátku roku stále výrazně lepší (o 21,5 mld. CZK, v červenci to však bylo o více než 32,1 mld. CZK). Za celý letošní rok očekáváme schodek okolo 60 mld. CZK (vloni to bylo 80,9 mld.). Průměrná měsíční reálná mzda pak v druhém čtvrtletí stoupla o 2,1 % y/y.
 
V Polsku ve středu zasedala centrální banka. Sazby zůstaly beze změny na úrovni 2,5 % a podle ekonomů SG by k jejich dalšímu snížení mohlo dojít již na říjnovém zasedání. Ostatní data z regionu nepřekvapila. Maďarské i slovenské zpřesněné údaje o vývoji HDP za Q2 14 odpovídaly dříve publikovaným odhadům.   
 
Český kalendář ekonomických událostí pro následující týden je nabitý. V červencových datech z průmyslového sektoru by se ještě neměly projevovat důsledky rusko-ukrajinského konfliktu, a tak čekáme meziměsíční nárůst produkce o 0,8 % (SA, WDA), což odpovídá meziročním růstu o 6,6 % ( 5,7 % WDA). Zahraniční obchod by měl dosáhnout kladného salda 33 mld. CZK. Zlepšující se situaci na trhu práce by měla potvrdit klesající míra nezaměstnanosti, která v srpnu podle našeho odhadu pokračovala v poklesu na sezónně očištěné bázi. V srpnu by míra nezaměstnanosti měla dosáhnout 7,65 %. Bez sezónního očištění by měla stagnovat na 7,4 %. Cenový růst v Česku by měl zůstat utlumený. Naše odhady ukazují, že v srpnu došlo k meziměsíčnímu poklesu cenové hladiny o 0,2 % především díky 1,5% poklesu cen potravin. V meziročním vyjádření by inflace měla dosáhnout 0,4 % po červencových 0,5 %. Naproti tomu jádrová inflace by měla zaznamenat mírné zrychlení z 1,0 % na 1,1 %.     
 
I přes nabitý kalendář ekonomických událostí bude pro korunu a regionální měny zásadní vývoj ukrajinsko-ruského konfliktu. Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení na Ukrajině či velké klientské objednávce eur při nízké likviditě, mohla by se česká měna dále posouvat k námi očekáváné hodnotě ke konci září ve výši 27,40 CZK/EUR.
 
Česká swapová výnosová křivka dnes na svém dlouhém konci poklesla o 2 bb. Krátký konec zůstal beze změny.  

Autor: Viktor Zeisel