Euro pod vlivem geopolitiky a dnešního zasedání ECB

Společná evropská měna si včera polepšila, i když zisky nebyly nijak markantní a nedosáhly ani dvou desetin procenta. Zatímco včera ráno se kurz nacházel kolem hladiny 1,3130 USD/EUR, v odpoledních hodinách byla okupována úroveň 1,3150 USD/EUR. Zatímco ve prospěch eura stálo snížení geopolitického rizika, proti naopak zveřejněné horší evropské PMI indikátory ekonomické aktivity a blížící se zasedání ECB, jehož výsledek bude zveřejněn dnes odpoledne.
Za snížení geopolitického rizika se zasloužil ranní telefonát mezi prezidenty Ukrajiny a Ruska. Po jeho skončení přinesly agentury zprávu, že se obě strany z velké části shodly na východisku z ukrajinské krize. Kancelář ukrajinského prezidenta dokonce uvedla, že Porošenko se s Putinem dohodl na "trvalém klidu zbraní". I když později Putinův mluvčí význam zprávy snížil s tím, že prezidenti se dohodnout nemohli, neboť Rusko není součástí konfliktu, trh určitý pozitivní posun vnímal. V odpoledních hodinách pak ruský prezident Putin uvedl, že dohody mezi Kyjevem a povstalci by mohlo být dosaženo do 5. září, tedy do zítřejšího dne.
Zveřejněné PMI indexy potvrdily zvyšující se obavy z toho, že ekonomika eurozóny ztrácí dynamiku, což ve světle dnešního zasedání ECB povzbudilo očekávání, že ECB se bude snažit měnové podmínky nějakým způsobem dále uvolnit. I když se PMI index eurozóny drží již 14 měsíců v řadě nad hodnotou 50 bodů, tedy v pásmu rostoucí aktivity, srpnová hodnota je nejnižší za posledních osm měsíců. Eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem podle respondentů přidusila výdaje firem a jejich investice. Bohužel dobré zprávy nepřišly z velkých ekonomik. V případě Německa se index propadl na nejnižší hodnotu za posledních 10 měsíců (53,7 bodu), ve Francii již čtvrtý měsíc v řadě aktivita klesá (za srpen 49,5 bodu).
Klíčovou událostí dne je již několikrát zmíněné zasedání evropských centrálních bankéřů k měnové politice. Mario Draghi na svém nedávném vystoupení v Jackson Hole zvýšil očekávání na spuštění kvantitativního uvolňování poté, co připustil, že inflační očekávání klesla. Ve prospěch dalšího uvolňování měnové politiky hovoří i zhoršující se ekonomický obrázek a růst reálných úrokových sazeb, které by ECB mohla považovat za neadekvátní. Na druhou stranu zde existují i argumenty, proč s dalšími opatřeními nyní nespěchat a prozatím vyčkávat. Euro během letních měsíců vůči dolaru oslabilo z 1,37 téměř k 1,31. Měnové podmínky se uvolnily a náklady na financování bankami jsou nejnižší od roku 2008. V neposlední řadě by svoji roli měla sehrát dvě nadcházející kola dlouhodobých dodávacích repo operací plánovaná na 18. září a 11. prosince.
My předpokládáme, že ECB se na dnešním zasedání k žádné další akci neodhodlá , a neměla by ji k tomu přimět ani aktualizovaná prognóza hospodářského růstu, která bude nejspíše výrazně revidována směrem dolů. Rovněž inflace by měla jít dolů. Přesto ale očekáváme, že komentáře Maria Draghiho budou indikovat další chystané uvolnění měnových podmínek, když pravděpodobně naznačí, že inflační očekávání jsou blízko úrovně, kterou považuje ECB ještě za přijatelnou. K nákupu aktiv v rámci svého nového programu přistoupí dle nás ECB na přelomu letošního a příštího roku. Rozsah tohoto opatření by mohl činit zhruba 300 mld. EUR a měl by být zaměřen především na soukromý sektor. Nelze však zcela vyloučit dřívější start nákupu ABS v objemu cca 100 mld. EUR. Pokud by ECB přesto chtěla dnes dát trhu výraznější signál ve svém postoji k měnové politice, mohla by například dále snížit úrokové sazby či povinné minimální rezervy nebo naznačit větší rozsah kvantitativního uvolňování.
Pokud jde o ekonomický kalendář, pozornost investorů dnes bude směřovat zejména k odpoledním americkým datům. Ta by měla potvrdit pokračující rozevírání nůžek mezi evropskou a americkou ekonomikou. Za srpen očekáváme další zvýšení ISM indikátoru aktivity ze sektoru služeb, a to dokonce na devítileté maximum. Pozitivně by měly vyznít i statistiky z trhu práce, a to jak v podobě týdenního počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti, tak i odhad počtu nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru. Kromě toho se dočkáme finálních čísel produktivity a jednotkových nákladů na práci za Q2 14.
Pozornosti by ale neměla uniknout ani červencová statistika německých podnikových objednávek. Červnové číslo totiž výrazně zklamalo. Červenec tak může tento trend potvrdit nebo naopak poukázat na to, že se jednalo o anomálii. Data za předchozí dva měsíce poukázala na poměrně slabé domácí objednávky, což úplně neodpovídá solidním ekonomickým fundamentům. A i očekávaný červencový vzestup by měl být dílem především zahraničních objednávek.

Autor: Jan Vejmělek