Nepříznivý týden pro regionální měny

Uplynulý týden přinesl oslabení všech regionálních měn především kvůli rostoucímu geopolitickému napětí. Koruna proti euru odepsala od minulého pátku 0,6 % své hodnoty - její ztráty byly v regionu nejmenší, ale vzhledem k dosavadní nízké volatilitě české měny se jedná o nejhorší týdenní výkonnost od konce loňského listopadu, kdy se trh stabilizoval po devizové intervenci ČNB.  

Středoevropské devizové trhy zasáhla nervozita spojená se zavedením nových sankcí vůči Rusku, které by mohly v nejpesimističtějším případě ohrozit oživení jak regionálních ekonomik, tak celé Evropy (a tím samozřejmě i evropských obchodních partnerů středoevropského regionu). Ke konci týdne se už některé země EU dočkaly odvety, když Rusko např. zakázalo dovoz polského ovoce a zeleniny.  

Především rizikovějším aktivům, mezi které patří i maďarský forint, neprospěl hrozící bankrot Argentiny a s ním spojený růst rizikové averze, který způsobil výprodej na rozvíjejících se trzích. Během pátečního podvečera by se mělo rozhodnout, jestli se v případě Argentiny jednalo o "kreditní událost." Podle posledních zpráv nicméně vyjednávání mezi Buenos Aires a věřiteli pokračují.

Dalším faktorem byly lepší než očekáváné makroekonomické statistiky v USA. Především data o HDP v Q2 14 (ale i za předchozí období) ukázala na lepší stav americké ekonomiky, než jaký předpokládal konsenzus trhu. Spolu s růstem indexu nákladů na pracovní sílu to přispělo ke spekulacím ohledně nutnosti rychlejší "normalizace" měnové politiky ze strany Fedu, než jakou v současnosti američtí centrální bankéři předpokládají. I to přispělo k odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů. Zklamání z páteční statistiky tvorby nových pracovních míst zabránilo ještě výraznějšímu výprodeji rizikových aktiv.

Forint, jakožto měna nejcitlivější na růst rizikové averze, během týdne proti euru oslabil o téměř dvě procenta na dvouapůlleté minimum nad úrovní 314 HUF/EUR. Zlotý proti společné evropské měně odepsal téměř procento, když se posunul k hladině 4,185 PLN/EUR.
 
Ale zpět ke koruně, resp. na české trhy. Nejdůležitější událostí tohoto týdne bylo měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky. ČNB plně v souladu s naším očekáváním ponechala nastavení měnové politiky beze změn, včetně kurzového závazku na hodnotě 27 CZK/EUR. Stejně tak se nová prognóza centrální banky posunula k té naší.   To se týká především inflačního výhledu, když ČNB snížila výhled průměrné inflace jen na 0,4 % (v souladu s naším výhledem) a v příštím roce na 1,8 % (stále vysoko nad námi předpokládaným růstem cen o pouhé 1 %). Nejdůležitějším výsledkem zasedání bylo posunutí předpokládaného ukončení intervenčního režimu. Zatímco po předchozím zasedání ČNB předpokládala "exit" nejdříve na začátku Q2 15, nyní rozhodla bankovní rada o pokračování kurzového závazku až do roku 2016.  
V našem hlavním scénáři jsme očekávali konec intervencí v srpnu 2015, jejich trvání po delší období však bylo výrazným rizikem i kvůli nízkému inflačnímu výhledu. Vzhledem k vyjádření ČNB tak posunujeme "exit" až do Q1 16.
Příští týden by už mohl být pro korunu příznivější. Dočkáme se nové várky měsíčních indikátorů z české ekonomiky. Červnová data z domácí reálné ekonomiky by měla přinést zprávy o pokračujícím oživení českého hospodářství (navzdory mírnému zaškobrtnutí během května). Dle našich odhadů by se mělo v červnu dařit meziměsíčně průmyslu, exportům, maloobchodu i stavebnictví.

Autor: Marek Dřímal