Research (Penizenavic.cz)
Investice  |  30.07.2014 16:24:10

Francie: Ještě není vyhráno (2)

S nastupujícím oživením a tím jak trhy začínají opět vřele vítat dřívější vyděděnce z evropských periférií, nastupuje v euro oblasti nová vlna optimismu. Nicméně Francie, země kde je beznaděj pevně zakořeněna, vyčnívá. Ačkoliv z tržního a ekonomického hlediska zvládla hypoteční a úvěrovou krizi ve srovnání s ostatními zeměmi dobře, oživení je pomalé a podobně bolestivé jako samotná recese. Nezávislí pozorovatelé poukazují na nedostatek reforem a závažné fiskální nedostatky. V zemi převládající pocit celkového úpadku a netečnosti podkopává vnitřní motivaci a naději v lepší budoucnost.

Potenciálně rostoucí…

Konkurenceschopnost firem a strukturální nezaměstnanost úzce souvisí s otázkou potenciálního růstu, to znamená, jaký by byl ekonomický růst, pokud by byly všechny zdroje maximálně využity. Použitím řady technik za účelem změření tohoto nepozorovatelného konceptu MMF zjistil, že míra francouzského potenciálního růstu klesla z 1.75-2.0% v letech 1992-2007 pod 1% v období od roku 2008. Část tohoto významného zpomalení má na svědomí hluboký úpadek na trzích práce v posledních letech, ale zůstává otázkou, jak velká část tohoto poklesu bude trvalá a jak velká spíše přechodná.

Z rozložení růstu HDP vyplývá, že většina zpomalení je způsobena snižujícími se přírůstky produktivity práce již od počátků šedesátých let). Faktorů je několik. Zaprvé, sektorové přerozdělení působí proti růstu produktivity. Odvětví kde je růst produktivity práce nejvyšší (zemědělství, průmysl) mají nyní na HDP nižší podíl, zatímco pro odvětví služeb je růst produktivity obecně nižší. Dobrou zprávou je, že sestupný strukturální tlak v budoucnosti pravděpodobně ustoupí, protože zemědělství a průmysl představují z celkového podílu na ekonomii pouze malou část.

Naneštěstí došlo také ke zpomalení růstu produktivity uvnitř odvětví, obzvláště během prvního desetiletí roku 2000. Příčinami byly hlavně celkový, globálně nižší růst produktivity a konkrétně pak technologické hranice (americká ekonomika), významné kolísání růstu a poklesu v některých odvětvích (stavebnictví, finanční služby), globalizace, tlak na snižování přidané hodnoty v některých průmyslových odvětvích a zvyšující se podíl služeb s nízkým růstem produktivity.

Spojením několika předpokladů jsme získali předběžný odhad potenciálního růstu ve druhém desetiletí roku 2000. Použili jsme odhad INSEE pro vývoj ekonomicky aktivní populace do roku 2020 (0.4% p.a.), za předpokladu stabilní strukturální nezaměstnanosti a rovnoměrné týdenní pracovní doby a upravili jsme je o předpokládaný růst produktivity práce každého z velkých odvětví. Výsledek je znázorněný na Obrázku 1, kde sev následujících deseti letech očekává potenciální růst okolo 1.5%, což je trochu více než v předchozích deseti.

 

Rizika tohoto základního scénáře jsou pravděpodobně trochu přeceněná,ovlivněná reformami. Například scénář MMF, jenž předpokládá potenciální růst na úrovni 1.4% až do roku 2018 uvádí tři důvody, proč by výsledná čísla měla být lepší: nižší strukturální nezaměstnanost, vyšší míra participace a vyšší celková produktivita výrobních faktorů. Zajímavé je, že největší význam nepřikládá snižování nezaměstnanosti, ale začlenění více lidí do pracovního procesu (Obrázek 1).

 

Čtěte další články o investování na http://www.penizenavic.cz/investovani/clanky    

Jak velká je mezera výstupu? Těžko říct.

Velikost této mezery zdaleka není jen teoretickou otázkou. Za jinak neměnných okolností velká (záporná) mezera výstupu znamená, že růst HDP by mohl překonávat potenciální růst po dobu několika let, aniž by hrozilo přehřátí ekonomiky. Francouzské ministerstvo financí v plánovaném rozpočtu předpokládá zmenšení mezery výstupu z 3.1% na konci roku 2015 o polovinu během let 2016-2017 a díky tomu zvýšení HDP z 1.6% (potenciální růst) na 2.25% v obou letech. Evropská komise ohodnotila mezeru výstupu ve Francii konzervativněji a to na 2.4% v konci tohoto roku.

Mezera výstupu ale bohužel není přímo pozorovatelná a velmi závisí na použitém modelu. Určitý způsob měření se může lišit od odhadovaného růstového trendu také na základě použitých filtrů. Proto běžně provádíme tato měření na velkém vzorku zemí, abychom zachovali možnost jejich vzájemného srovnávání. Tímto měřením se jeví francouzská mezera výstupu ve výši 0.4% jako zanedbatelná. Hlavním nedostatkem tohoto postupu je ale to, že nezáleží pouze na údajích z minulých let, nicméně také na očekávaném budoucím vývoji. Pokud by se například stalo, že růst bude v následujících letech vyšší, filtrem odhadovaná mezera výstupu v roce 2014 by se také zvětšila a to samozřejmě vzbuzuje otázku její skutečné velikosti.

To je důvod, proč používáme i jiná měřítka, odvozená ze zbytku trhu práce. Obecně by mezera výstupu měla být konzistentní s mírou nezaměstnanosti nad její rovnovážnou úrovní. Vztah mezi změnou růstu HDP a změnou míry nezaměstnanosti je poměrně lineární, jak vypozoroval yaleský ekonom Artur Okun v roce 1962. Pokud je Okunův koeficient stabilní, což podle srovnání mnoha zemí Laurence Balla je, potom můžeme mezeru výstupu snadno odvodit z mezery nezaměstnanosti. Podle Ballovy metodologie a za použití jeho vlastních odhadů Okunových koeficientů pro Francii (stejně tak i pro Německo, Itálii a Spojené království), zjistíme, že francouzská mezera byla na konci roku 2013 ve výši 3.1% (Obrázek 3), trošku větší než byl odhad Evropské komise, ale zase menší než hlásilo francouzské ministerstvo financí.

 

Vzhledem k velkému rozdílu mezi hodnotami získanými ze statistických a ekonomických postupů, zastáváme názor, že skutečná velikost mezery výstupu by měla být na konci roku 2013 někde uprostřed, což znamená okolo 2%. Proto jsme se střednědobými prognózami růstu HDP ve Francii poněkud opatrnější.

Pohled do zrcadla

Shrnutí: O strukturálních problémech Francie se dobře ví a během let napsané zprávy na téma jak se s nimi vypořádat by mohly zaplnit celý archiv. To co ale chybí je pravděpodobně vize, jasný směr na cestě ke změnám, které tolik odborníků vyžaduje.Model budoucí Francie by mohl nahradit koncept „zvládání úpadku“ konceptem „tvorba vlastní budoucnosti“.

Nedávná studie vývoje Francie v horizontu deseti let je dobrým příkladem. Během 25 let globalizace si Francie doposud nevybrala jednu ze dvou alternativ internacionalizace. Na jedné straně průmyslově tažený model získává v době, kdy „všechno německé je skvělé“ na oblibě. Podle něj by Francie měla následovat příkladů Německa a Japonska v ochraně a obnovení své průmyslové báze, přerozdělování zdrojů, přizpůsobení vzdělávacího systému a v určitém směru by se měla navrátit k velkým projektům založených na ekonomickém dirigismu (požadavek státních zásahů do hospodářství), podobně jako tomu bylo v poválečných letech. Na straně druhé Spojené státy a Spojené království jsou dobrým příkladem předních světových ekonomik zaměřených na služby. Tato cesta by ovšem vyžadovala zcela odlišný postup: přijmutí úpadku průmyslu a zaměření se na inovaci, odliv vzdělaných lidí, podporu konkurence v odvětvích zaměřených na služby, reformu zdravotnictví a školství a přepracování administrativního systému ve prospěch dynamických městských center na úkor venkova.

V obou případech platí koncept: „Něco za něco.“ tj. je za účelem něco získat je třeba něčeho se vzdát. Můžeme to nazývat kreativní destrukcí. Volba určitého směru ale znamená rozdíl mezi zvolením si anebo pouhým snášením těchto ztrát.

 

Čtěte další články o investování na http://www.penizenavic.cz/investovani/clanky    

 

Tyto zprávy pro vás vytváří Penízenavíc.cz.
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

Pá   9:19  Milorad Mišković: Poptávka a nabídka na rezidenčním trhu (nejen) v Praze se... Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
Pá   9:17  Ranní shrnutí (29.03.2024) X-Trade Brokers (XTB)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688