Když se Wall Street splete

Když newyorská pobočka americké centrální banky (Fed) letos v lednu provedla průzkum mezi 22 největšími dealery na Wall Streetu obchodujícími americké státní dluhopisy ohledně očekávaného vývoje výnosů z těchto aktiv, tak více než tři čtvrtiny z dotázaných uvedlo, že předpokládá, že výnosy z amerických 10letých státních dluhopisů dosáhnou v polovině letošního roku na úroveň 3 procenta a více.

Nicméně finanční trh se opět jednou nezachoval podle predikcí, když výnosy z amerických státních 10letých bondů klesly předchozí týden pod úroveň 2,5 procenta. Jde o pozoruhodný vývoj vzhledem k tomu, že americký trh práce nabírá na síle, cenová hladina roste a Fed několikrát potvrdil svůj záměr definitivně ukončit program kvantitativního uvolňování (QE) letos v říjnu. Klíč k vysvětlení dosavadního vývoje lze kromě jiného hledat i v slovech Janet Yellen, která odmítá připustit možnost zvýšení úrokových sazeb a zamýšlí po delší dobu podporovat americké hospodářství expanzivní monetární politikou, tedy nízkými úrokovými sazbami. Dalším argumentem je jedinečný status tohoto aktiva v podobě „super bezpečného přístavu", a to hlavně v čase, kdy zemi nehrozí žádný pád z fiskálního útesu jako loni.

Míra nezaměstnanosti klesla ve Spojených státech v červnu na 6,1 procenta, což je hodnota ze září 2008, od kdy se datuje začátek finanční krize, a to pádem investiční banky Lehman Brothers. Počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor (NFP) dosáhnul v červnu již pátý měsíc v řadě hodnoty nad úrovní 200 000 a podařilo se mu tak prvně od ledna 2 000 obhájit takovouto úspěšnou sérii dat. Rovněž míra participace na pracovním trhu se pomalu odráží ode dna. Cenová hladina měřená indexem CPI výrazněji zrychlila tempo růstu za poslední tři měsíce, když v dubnu, květnu i červnu potvrdila 2 procentní meziroční růst.

Nicméně pro Janet Yellen jsou tato čísla stále nepostačující. Jedna z teorií, k níž se přiklání i bývalý ministr financí Larry Summers uvádí, že hospodářství USA již nedisponuje takovým růstovým potenciálem jako po druhé světové válce (3,5 procenta ročně), ale hodnotou mnohem nižší (2,3 procenta). Z tohoto důvodu se pak jeví hospodářská čísla nedostatečná a někteří mají potřebu ekonomice stále dodávat stimuly. Ve výsledku se prodlužují období nižších úrokových sazeb a výnosy ze státních dluhopisů jsou tak drženy na uzdě. Jedním z klíčových indikátorů dalšího vývoje amerického hospodářství budou podle všeho data HDP USA za 2. kvartál, od nichž se po ekonomickém propadu v prvním čtvrtletí očekávají zázraky. V případě, že by Spojené státy prokázaly svoji pokrizovou sílu, bude zajímavé sledovat, zdali to přesvědčí i Janet Yellen. V případě, že by se tak stalo a trhy by podle očekávání ze začátku roky začaly přeci jenom přepočítávat pravděpodobnost růstu sazeb v USA, odrazilo by se to pak na ocenění finančních aktiv napříč celým trhem, což by mělo za následek poměrně vysokou volatilitu a výrazné cenové změny.

Vyjma špatného prvního čtvrtletí, jehož hospodářská čísla mají být vykoupena oslňujícím hospodářským výkonem měsíců dubna, května a června, indikátory ekonomického růstu a cenové hladiny spolu s potenciálním ukončením programu QE by měly zvyšovat předpoklady růstu úrokových sazeb v USA, a tedy i výnosů z amerických dluhopisů. Náznaky lepších zítřků by měly investory motivovat k nákupu rizikovějších aktiv, než jsou státní dluhopisy. Nicméně, i když Fed postupně snižuje svoji participaci na dluhopisovém trhu, tak na trhu existuje stále velké množství zájemců o tato aktiva, kteří táhnou cenu dluhopisů nahoru, a tedy následně výnosy z amerických dluhopisů klesají.

Jako vysvětlení a důvod přetrvávající poptávky po amerických aktivech je kromě rétoriky Janet Yellen, jejich jedinečný status super bezpečného aktiva, které například na rozdíl od zlata nabízí, i když nízký, alespoň nějaký výnos. Ohlédneme-li se do minulosti, pak zjistíme, že nástrahy v podobě makroekonomických nebo geopolitických ohrožení nás neustále obklopují, a tak americký státní dluhopis najde podle všeho svoje místo ve velkém množství portfolií. Předchozí rok byly hitem hlavně bondy jihoevropských zemí. Nicméně poté, co propukly problémy na Ukrajině, tak peníze začaly přednostně proudit do nudných německých, amerických a britských státních dluhopisů, v důsledku čehož jejich ceny rostou a výnosy klesají. Starou dobrou klasiku však nevyhledávají jenom soukromí investoři, ale i centrální banky. Jednou z nich je i ta čínská, která nákupem amerických dluhopisů sleduje i další cíl jako například záměrné oslabování vlastní měny. Čínská centrální banka za prvních 5 měsíců letošního roku nakoupila americké státní bondy v hodnotě 107,21 mld. USD. Nízké výnosy z amerických státních dluhopisů jsou pak příčinou nižší poptávky po americkém dolaru, což se projevuje hlavně na měnovém páru USD/JPY.
Graf: Vývoj výnosů z amerických 10letých státních dluhopisů od roku 2013

Zdroj: Reuters