Vysoké příjmy = nízká nemocenská
Životní úroveň zaměstnanců s nižšími příjmy během čerpání nemocenské poklesne méně než zaměstnancům s vysokými příjmy. Důvodem je redukce při výpočtu nemocenské a její "zastropování". Zaměstnanci s vyššími příjmy by měli mít vlastní komerční pojištění pro případ pracovní neschopnosti.
Zaměstnanci jsou na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) při práci na standardní pracovní poměr nemocensky pojištěni automaticky. V případě pracovní neschopnosti jim tak nejdříve náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně nemocenská, kterou vyplácí OSSZ. V roce 2014 mají zaměstnanci již od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou. V roce 2013 nemocenská náležela až od 22. dne pracovní neschopnosti.
- Aby měly osoby samostatně výdělečně činné nárok na nemocenskou, tak musí být účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Tento krok však není pro OSVČ výhodný, proto je vlastní komerční pojištění pro OSVČ "nutností".
Vyšší příjem = vyšší nemocenská
Nemocenská za dny pracovní neschopnosti od 15. dne pracovní neschopnosti závisí zjednodušeně řečeno na výši hrubé mzdy v předchozích 12 měsících. Čím vyšší příjem, tím vyšší nemocenská.
- Vzhledem k tomu, že při výpočtu nemocenské je však uplatněn princip redukce, tak mají zaměstnanci s nižšími příjmy relativně vyšší nemocenskou v porovnání s dosaženým příjmem a naopak zaměstnanci s vysokým příjmem mají relativně nízkou nemocenskou v porovnání s dosaženým příjmem.
- Pro některé zaměstnance s vyšším příjmem tak může delší nemocnost znamenat finanční problémy, neboť rodinný rozpočet je nastaven na určitý pravidelný měsíční příjem, který vlivem delší nemocnosti klesá o desítky procent. Některé povinné platby (např. splátky úvěrů) je nutné hradit i v těchto případech. Vlastní komerční pojištění eliminuje tyto problémy a je vhodné pojištění individuálně přizpůsobit potřebám rodiny.
Redukční hranice v roce 2014
Při výpočtu nemocenské dochází k redukci denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrný hrubý denní příjem za uplynulých 12 měsíců. Do první redukční hranice ve výši 865 Kč se započítává denní vyměřovací základ z 90 %, ve druhé redukční hranici (od 866 Kč do 1 298 Kč) se započítává denní vyměřovací základ z 60 % a ve třetí redukční hranici (od 1 299 Kč do 2 595 Kč) se započítává již jen z 30 % a k dennímu vyměřovacímu základu nad 2 595 Kč se již vůbec nepřihlíží.
Praktický příklad
1) Zaměstnanec pan Modrý má průměrnou měsíční mzdu 13 000 Kč. Jak vysokou dostane nemocenskou za 30 dní nemoci (od 15. dne nemoci). V prvních 14 dnech (od 4. dne) náleží panu Modrému náhrada mzdy od jeho zaměstnavatele.
Text | Částka |
Průměrná měsíční hrubá mzda | 13 000 Kč |
Počet dní pracovní neschopnosti (od 15. dne) | 30 dní |
Neredukovaný denní vyměřovací základ (13 000 Kč x 12 měsíců): 365 dní | 427,40 Kč |
První redukční hranice (do 865 Kč, z 90 %) | 384,66 Kč |
Redukovaný denní vyměřovací základ | 385,00 Kč |
Denní nemocenská (385 Kč x 60 %) | 231 Kč |
Nemocenská celkem (231 Kč x 30 dní) | 6 930 Kč |
vlastní výpočet autora
Měsíční nemocenská pana Modrého dosahuje 53,3 % (6 930 Kč: 13 000 Kč) jeho předchozího příjmu. Porovnání provedeme pro názornost u hrubé mzdy. Výše čisté mzdy by závisela na uplatněných daňových slevách a dalších parametrech, které se mohou u jednotlivých zaměstnanců výrazně lišit.
2) Zaměstnanec pan Zelený má průměrnou měsíční mzdu 65 000 Kč (pětinásobně vysokou oproti panu Modrému). Jak vysokou nemocenskou bude mít pan Zelený za 30 dní pracovní neschopnosti (opět až od 15. dne pracovní neschopnosti).
Text | Částka |
Průměrná měsíční hrubá mzda | 65 000 Kč |
Počet dní pracovní neschopnosti (od 15. dne) | 30 |
Neredukovaný denní vyměřovací základ (65 000 Kč x 12 měsíců): 365 dní | 2 136,99 Kč |
První redukční hranice (do 865 Kč, z 90 %) | 778,50 Kč |
Druhá redukční hranice | 259,80 Kč |
Třetí redukční hranice | 251,70 Kč |
Redukovaný denní vyměřovací základ | 1 290,00 Kč |
Denní nemocenská (1 290 Kč x 60 %) | 774 Kč |
Nemocenská celkem (774 Kč x 30 dní) | 23 220 Kč |
vlastní výpočet autora
Měsíční nemocenská pana Zeleného dosahuje 35,7 % (23 220 Kč: 65 000 Kč) jeho předchozího hrubého příjmu. Hrubý příjem pana Zeleného je vyšší 5krát než pana Modrého, nemocenská je vyšší 3,35krát. U vyšších příjmů je tento rozdíl ještě vyšší.
Čtěte další články o pojištění na http://www.penizenavic.cz/pojisteni/clanky
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Osobní finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře