Historické epizody hyperinflace
Hyperinflace nebyla během uplynulého století neobvyklým jevem. Přesně 55krát za tuto dobu zaexperimentovaly vlády a centrální banky s papírovými měnami natolik, že znehodnocení peněz naplnilo definici hyperinflace. V historii se nevyhnula ani největším ekonomikám, jako jsou Německo nebo Francie. Nejčastější předzvěstí hyperinflace je válka, která zdecimuje kapitálové rezervy ekonomiky a drasticky omezí produkci. Součástí příběhů je ale téměř vždy i chybně zvolená monetární a fiskální politika.
Výmarská republika: srpen 1922 až prosinec 1923
Denní míra inflace: 21 %
Ceny rostly na dvojnásobek každé 3 dny a 17 hodin
Hyperinflace, ke které došlo ve Výmarské republice začátkem 20. let, přišla po porážce Německa v 1. světové válce. Země pak musela platit velké reparace, které navíc nesměla splácet vlastní měnou. Ta výrazně oslabila během války kvůli tomu, že Německo financovalo válečný konflikt kompletně z vypůjčených prostředků.
Výmarské Německo tak bylo nuceno prodávat velké sumy marek výměnou za zahraniční měny schválené pro platby reparací. Když se závazky v létě 1921 staly splatnými, politika prodeje marky pro nákup deviz vyústila v pádivou hyperinflaci.
Maďarsko: srpen 1945 až červenec 1946
Denní míra inflace: 207 %
Ceny rostly na dvojnásobek každých 15 hodin
Maďarsko bylo po 2. světové válce ekonomicky zdecimováno. Ve válce bylo vyčerpáno 40 % jeho kapitálových rezerv. Ještě před ní se země navíc zapojila do masivní produkce pro Německo financované na dluh. Za zboží ale nikdy nedostala zaplaceno.
Když Maďarsko v roce 1945 podepsalo mírovou dohodu se spojenci, dostalo příkaz zaplatit Sovětskému svazu obrovské reparace, které představovaly zhruba 25 až 50 % maďarského rozpočtu během období hyperinflace. Mezitím o monetární politice spolurozhodovala Spojenecká kontrolní komise (Allied Control Commission). Maďarští centrální bankéři sice varovali, že tištění peněz pro splácení dluhů neskončí dobře, bohužel Sověti, kteří v komisi převažovali, varování ignorovali.
Jugoslávie/Srbsko: duben 1992 až leden 1994
Denní míra inflace: 65 %
Ceny rostly na dvojnásobek každých 34 hodin
Pád Sovětského svazu omezil mezinárodní význam Jugoslávie, dříve klíčového hráče spojujícího Východ a Západ. Následovaly občanské války a rozpad Jugoslávie na nezávislé státy zformované podle národnosti většinového obyvatelstva. Obchod mezi regiony bývalé Jugoslávie zkolaboval, hned po něm i průmyslová výroba. Na jugoslávský vývoz bylo navíc uvaleno mezinárodní embargo, což produkci dále omezilo.
Nově vzniklá Svazová republika Jugoslávie si zachovala řadu prvků přebujelé byrokracie z dřívějších dob, což přispělo k růstu federálního deficitu (Petrović, Bogetić, Vujošević, 1998). Ve snaze monetizovat deficity centrální banka ztratila kontrolu nad tvorbou peněz a zapříčinila hyperinflaci.
Jaké další země zažily hyperinflace, se dozvíte na Investičním webu
Investiční fórum: České akcie aneb Jak úspěšně investovat na pražské burze
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz