ČEZ: Energetický gigant hlásí pokles

Akcie ČEZ se nyní obchodují za 574 korun za akcii. Nejen ČEZ ale i ostatní evropské elektrárenské společnosti bojují se slabší poptávkou a klesající cenou elektrické energie, které se pohybuje v rekordně nízké úrovni. Co se týče vyhlídky do budoucna, ČEZ předpovídá zisk EBITDA (pozn. zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace.) na rok 2014, a to 70,5 miliard korun a čistý zisk 27,5 miliard korun.

ČEZ na Balkáně

Skupině ČEZ se na Balkánu moc nedaří. Albánská distribuční společnost, v níž měla ČEZ 76% podíl, byla v lednu loňského roku vyřazena z konsolidačního celku Skupiny ČEZ a Bulharsko je další zemí na Balkáně, kde se investice ČEZ zkomplikovaly. V současnosti je ČEZ společně se společnostmi Energo-Pro a rakouskou společností EVN obviněna Bulharským antimonopolním úřadem za zneužívání dominantního postavení na trhu. Podle agentury Reuters společnosti stanovily poskytovatelům televizních, telefonických služeb a internetu příliš vysoké ceny za přístup ke svým rozvodným sítím a porušily tak bulharská pravidla pro ochranu hospodářské soutěže. Společnosti mají nyní necelý měsíc na to, aby se proti verdiktu písemně obhájily. ČEZ však alespoň boduje na dalším z východních trhů, konkrétně v jihovýchodním Turecku, kde spouští zkušební provoz paroplynové elektrárny. Už během zkušebního provozu bude ČEZ dostávat zaplaceno, což přinese dodatečné úspory v řádu stovek miliónů korun. Není to však první spuštěná paroplynová elektrárna v Turecku, po ukončení testování budou v provozu celkem tři.

Provozní zisk v Rumunsku, kde ČEZ provozuje 600 megawattové větrné farmy, klesl o 1,2 miliardy korun potom, co země snížila podporu pro obnovitelné zdroje energie.Zhoršení regulačního prostředí v Rumunsku a Bulharsku, stejně jako několik měsíců dlouhé zpoždění v modernizaci Prunéřov uhelné elektrárny, mohou dle samotné společnosti ČEZ představovat riziko pro prognózy ještě v letošním roce.

Ukončený tender na dostavbu Temelína

V dubnu 2014 zrušil ČEZ zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách na dostavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín poté, co česká vláda odmítla poskytnout záruky k zajištění ziskovosti projektu.  Cena kontraktu na stavbu dvou energobloků se pohybovala okolo 15 miliard dolarů. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,” popsal důvody generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodává, že firma plánuje i další zahraniční investice, tentokrát ale spíše v sousedních zemích. S koncem tendru na Temelín se otevírá prostor k novým akvizicím v Německu, na Slovensku či v Polsku.

 Více zajímavostí naleznete zde: http://stox.cz/zpravodajstvi/clanky/cesko