Šéf ECB srazil kurz eura. Na jak dlouho?

Euro proti dolaru spadlo z více než dvouletého maxima. Po celou první polovinu minulého týdne euro posilovalo, těsně před zveřejněním výsledku jednání ECB se kurz dostal na dosah úrovně 1,40 USD/EUR. Po zasedání euro v závěru týdne ztrácelo, v průběhu páteční seance se kurz propadl pod 1,38 USD/EUR.
Čtvrteční zasedání ECB vyústilo v silnou verbální intervenci proti silnému euru. M. Draghi zopakoval, že síla eura je pro radu guvernérů znepokojující a že ECB by mohla přikročit k potřebným opatřením k jeho oslabení již na příštím zasedání v červnu. Předtím by ještě rada guvernérů chtěla vidět novou prognózu inflačního vývoje. Se současným vývojem inflace projevil M. Draghi nespokojenost. Podle ekonomů SG však nové předpovědi inflačního vývoje příliš nového světla nepřinesou. Je dost možné, že výhled inflace v krátkém horizontu klesne, ale velké revize střednědobé prognózy se čekat nedají. Otázkou zůstává, k jakým krokům by ECB mohla přistoupit. Ve hře zůstává negativní úroková sazba, které s sebou jedna přináší několik komplikací a navíc se zdá, že by v současné chvíli nepřinesla kýžený efekt. Na stole tak zůstává program odkupu aktiv. Pokud by se jednalo o nákup cenných papírů zajištěných aktivy, předpokládají analytici SG, že by ECB potřebovala trochu více času na přípravu i vzhledem k jejich limitovanému objemu těchto aktiv. Navíc efekt této akce na dluhopisové trhy se dá jen špatně předpovídat. Zdá se, že konvenční řešení ve formě další injekce likvidity jsou prozatím také mimo hru. Podle ekonomů Société Générale zvolí ECB na červnovém zasedání snížení úrokových sazeb. Klíčová dvoutýdenní reposazba by měla klesnout o 15 bb na 0,10 %, depozitní sazba by pak měla být snížena o 10 bb na -0,1 %. Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat dnešní vystoupení evropských centrálních bankéřů (viceprezident Constancio a člen bankovní rady Nowotny) na ekonomické konferenci ve Vídni. Pokud budou očekávání na uvolnění měnové politiky ECB sílit, mělo by to vést k pokračujícímu sestupu eura ze svých výšin.
Pokud jde o ekonomické indikátory, tento týden přinese první odhady výkonnosti evropských ekonomik během prvního čtvrtletí. Eurozóna jako celek by měla vykázat pokračující, ale křehké oživení, když očekáváme mezičtvrtletní růst o 0,3 % q/q během Q1 14 po 0,2 % q/q zaznamenaných v průběhu Q4 13. Růst však bude opět velmi heterogenní, nejlepší výsledky by mělo zaznamenat Německo ( 0,9 % q/q) a Španělsko ( 0,4%), naopak Francie či Itálie by měly stagnovat. Finální čísla dubnové inflace by měly potvrdit předběžný odhad, tj. vzestup z březnového lokálního dna na 0,5 % y/y na dubnových 0,7 % y/y. Plný je tento týden i americký ekonomický kalendář. Nejdůležitější zřejmě bude statistika dubnových maloobchodních tržeb, která bude publikována zítra. I když se oproti březnu očekává zpomalení růstové dynamiky, měl by být potvrzen solidní vstup do druhého čtvrtletí.

Autor: Jan Vejmělek