Evropské QE by bylo bomba. Které investice by její exploze vynesla do nebes?

Evropská periferie, německé banky i rozvíjející se trhy. Tak zní neúplný výčet těch, kteří se zaradují v případě, že evropští bankéři spustí kvantitativní uvolňování. Trh prozatím pravděpodobnost napumpování bilionu eur do systému vidí jako mírně nadpoloviční. Většina oslovených domácích expertů je nicméně s poukazem na technickou stránku celé operace poměrně skeptická. S tím, že by bylo evropské QE pro investory zajímavé, ale souhlasí.

Vladimír Vávra (Wood & Company): Z evropského penězotoče by těžila periferie. Šance jsou 50 na 50

Tvůrci evropské měnové politiky na dubnovém zasedání skutečně naznačili možnost použití kvantitativního uvolňování jakožto neortodoxního nástroje měnové politiky. Cílem by bylo podpořit vágní ekonomický růst v EU a bojovat s nízkou inflací. Nad tímto silným výrokem se však prozatím vznáší více otazníků než odpovědí. Primárně není zřejmé, jaká aktiva by ECB kupovala. Z právního hlediska je totiž vyloučen její podíl na financování evropských vlád, takže nákupy vládních dluhopisů jsou velmi diskutabilní. Tématem dalekosáhlých politických debat je navíc regionální alokace. Pravděpodobněji se tak jeví cenné papíry emitované privátním sektorem, přičemž často zmiňovaným pojmem v této souvislosti bývají cenné papíry kryté aktivy, tedy takzvané ABS.

Pokud ECB ke kvantitativnímu uvolňování nakonec přistoupí, bude se zřejmě jednat o krajní řešení, kterému nejspíše ještě bude předcházet snížení úrokových sazeb. Finanční trhy evropskému QE přisuzují pravděpodobnost mírně přesahující 50 %. Pokud by k němu došlo, pak se domnívám, že by hlavními beneficienty byla aktiva v zemích periferní Evropy, jako jsou Španělsko, Portugalsko, Itálie či Řecko; a to jak tamní dluhopisy, tak akciové instrumenty. Stejně tak by se QE mohlo pozitivně promítnout do vývoje některých západoevropských bank s problematickými aktivy v tomto regionu, jako jsou Commerzbank či Deutsche Bank. Jako pravděpodobné by se pak jevilo i oslabení eura vůči dolaru.

František Bostl (CYRRUS): Uvolněné poměry prospějí evropské energetice, ČEZ ale nekupujte

Kvantitativní uvolňování, to je mimořádná podpora ekonomiky. Na otázku, co poroste, odpovídám, že všechno. Klišé typu "kupujte exportéry, jako jsou VW, BMW, Siemens nebo Infineon" říkat nebudu. V souvislosti s možnou intervencí ECB smysl zmínit také situaci na komoditních trzích. V posledních letech došlo k jejich destabilizaci, k čemuž – společně se "zelenou" politikou, dluhovou krizí a dalšími faktory – přispělo i silné euro, respektive slabý dolar. Intervence ECB by mohla současnou tržní anarchii změnit.

Proto mezi mé favority patří "eurové" akcie – díky intervenci ČNB u nich existuje téměř nulové měnové riziko –, konkrétně evropští těžaři komodit, chemičky a energetické společnosti, které loni těžkopádně a neúspěšně doháněly západoevropské a americké burzovní indexy. Kvantitativním uvolněním se – uměle a dočasně – zvýší konkurenceschopnost Evropy, což povede k jistému cenovému puči na energetickém trhu. Jde tedy o příležitost nakoupit například RWE a E.ON. ČEZ nedoporučuji.

Pro absolutně konzervativní klienty doporučuji přechod do dolaru a nákup korporátních dluhopisů s kratší splatností. Preferoval bych určitě dluhopisy známějších firem jako T-Mobile, GE, nebo Peabody Energy. Posilování dolaru je nyní tím nejpravděpodobnějším měnovým scénářem. K fixnímu výnosu by tedy mohl být příjemný i zisk na měně.

Aleš Prandstetter (ČSOB): ECB by pomohla akciím i dluhopisům. Poděkovaly by jí také emerging markets

Pokud ECB přistoupí k razantnějšímu uvolnění měnové politiky, mělo by to mít primárně dopad na sílu eura – ta by se měla snížit. Profitovat by tedy měla zejména dolarová aktiva. Možná by se tento okamžik mohl stát i spouštěčem nového trendu dlouhodobějšího posilování americké měny vůči evropské. Jak přitom víme z nedávné historie, podobné akce mají blahodárný dopad na akciové trhy. Profitovat by mohly zejména více cyklické sektory. I přes nízké výnosy by dodatečné peníze na dluhopisovém trhu měly zvýšit poptávku i v tomto segmentu, takže ani dluhopisy by neměly mít špatné období. Opatření by též mohlo lehce otupit negativní dopad utahování americké měnové politiky na rozvíjející se trhy.

Musím však dodat, že podle mě vůle k nějaké větší akci zatím ECB chybí. Patrně bude čekat, jak dopadne hodnocení kvality aktiv evropských bank, které, pokud bude provedeno řádně, může zamíchat situací na bankovním trhu. Možná chce Draghi čekat, až se situace vyřeší sama růstem krátkodobých sazeb v USA, což by podobně mělo vést k oslabení eura.

Milan Vaníček (J&T Banka): Evropské QE by zvýšilo chuť riskovat. Posílit mohou i banky

Pokud by ECB přistoupila ke kvantitativnímu uvolňování, k čemuž se kvůli technické stránce podobného kroku stavím spíše skepticky, mohly by kladně zareagovat akcie exportérů. Důvodem je očekávaná reakce eura, které by mělo na uvolnění měnové politiky zareagovat oslabením.

Důležitá by pochopitelně byla i forma případného uvolňování, které by mohlo vést k nákupu vládních dluhopisů zemí EU – v tomto případě je ale obtížné stanovit, které dluhopisy kupovat –, pak by mohly kladně reagovat i banky. Mezi favority by přitom patřily ty, které drží vládní dluhopisy, především ty italské, španělské či portugalské. Obecně bych pak čekal kladnou reakci u rizikových aktiv, které by měly být podpořeny zvýšeným množstvím peněz v ekonomice a nižším výhledem na tržní sazby.

Čtěte také:

 

 

 

Takto končí velká impéria

Než impérium padne, zpravidla se nejdříve začne rozkládat zevnitř. Někdy se může zdát, že kolaps přišel náhle, zpravidla ale procesy vnitřního rozkladu probíhají dlouho před konečným zhroucením. Jak to poznat?

 

 

 

 

Akcie se propadají kvůli dvěma věcem, vysoké valuace to ale nejsou

Akciový trh v USA má za sebou úspěšný týden, medvědi jsou ale přesvědčeni, že vláda býků již brzy skončí. Mnozí argumentují vysokými cenami akcií ve vztahu k ziskům nebo tržbám, případně rekordními ziskovými maržemi. To vše podle nich zvyšuje pravděpodobnost výprodeje akcií, když ne přímo kolapsu trhu.