Ukrajinská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 3 procenta
Centrální banka na
Ukrajině (NBU) se včera (pondělí 15. dubna 2014) rozhodla zvýšit základní úrokovou
sazbu o 3 procenta,
aby pomohla své slábnoucí měně hřivně (UAH). Banka přistoupila ke změně
úrokových sazeb prvně za posledních 8 měsíců.
Jde o podstatnou změnu monetární
politiky vzhledem k tomu, že základní
úroková sazba vyskočila během okamžiku z 6,5 na 9,5 procenta. V platnost by
měla nová sazba vstoupit v úterý.
Banka rovněž zvýšila výpůjční úrokovou
sazbu (u nás známa jako lombardní) ze 7,5 na 14,5 procenta. Ukrajinská hřivna od začátku letošního roku
oslabila vůči americkému dolaru o více než 40 procent a vůči euru ztratila až
přes 50 procent, a to vše kvůli politickým sporům se sousedním Ruskem. Z tohoto důvodu se tamní centrální banka rozhodla bránit svoji měnu.
Ještě loni NBU
uměle udržovala kurz hřivny vůči dolaru na nižších úrovních, protože mnozí
ukrajinští obyvatelé mají půjčky v cizích měnách. Ani na začátku roku 2014, kdy
se prohloubily spory s Ruskem, nepřestala centrální banka bránit svoji hřivnu
před výprodeji měnovými intervencemi. Nicméně zahraniční rezervy velmi rychle
klesaly. Když se snížily z 25 (začátek roku 2013) na 15 miliónů USD, tak NBU
nezbývalo nic jiného, než sáhnout po dalších nástrojích měnové politiky. Již v
únoru uvalila omezení na tok kapitálu a tento týden zvýšila základní úrokovou
sazbu o 3 procenta, na což hřivna ihned reagovala posílením vůči USD o 4
procenta.
Někteří by mohli tvrdit, že slabá domácí měna může pomoci zemi
nastartovat export zejména, když deficit jejího běžného účtu tvoří až 8 procent
HDP. Avšak v souvislosti s hřivnou nelze opomenout energetickou závislost
Ukrajiny a růst cen energií nejen v důsledku slábnoucí UAH, ale i kvůli
ukončení politiky regulace cen, k nimž se musela ukrajinská vláda zavázat, aby
dostala půjčku od mezinárodního měnového fondu (MMF). Dalším důvodem urputného
boje centrální banky s měnovým kurzem je dynamicky narůstající zahraniční dluh
vlády i domácností, který se s oslabováním domácí měny neustále prodražuje.
Na
druhé straně vyšší úrokové sazby výrazně zpomalí ekonomické oživení státu a
poptávku po úvěrech. NBU zvýšením sazeb nejenže chrání slábnoucí hřivnu, ale
rovněž bojuje proti poklesu depozit v bankách. Bankovní vklady v domácí
měně se od začátku února snížily o 10 procent, vklady v zahraničních
měnách poklesly v tom samém období až o 14 procent.
Vyššími úrokovými
sazbami chce NBU opět zlákat střádající k úložkám v komerčních
bankách a rovněž zabránit odlivu zahraničního kapitálu. Problém může mít země i s inflací, a to hlavně poté, co by
měly ceny plynu podrážet až o 50 procent
od 1. května 2014. Ukrajinská vláda proto odhaduje inflaci pro letošní rok
až na úrovni 12 procent, přičemž loni vzrostla cenová hladina jenom o 0,5
procenta.
Guvernér Stepan Kubiv v neděli v rozhovoru s MMF
uvedl, že NBU chce do 12 měsíců postupně upustit od regulace kurzu domácí měny
a přeorientovat svoji monetární politiku na inflační cílování.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz