Podpora EU zemím střední a východní Evropy do roku 2020 = 351,9 mld. eur

Finanční podpora Evropské unie zemím střední a východní Evropy (CEE – Central & Eastearn Europe) ve formě strukturálních a investičních fondů EU by mohla dosáhnout rozměrů pomoci poválečné Evropě - „Marshallova plánu“. Celková výše finančních prostředků ze strukturálních a investičních fondů určených pro kohezní politiku v letech 2014-2020 činí 351,9 mld. eur a je tak o 1,3 % vyšší než byla ve finančním období 2007-2013.

Z toho šestice zemí střední a východní Evropy CEE-6 (Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) obdrží celkem 167,1 mld. eur, tedy téměř polovinu všech finančních prostředků EU, což odpovídá nárůstu o 11 % ve srovnání s obdobím 2007-13. V případě efektivního využití této obrovské sumy peněz se zvýší ekonomický a sociální potenciál zemí střední a východní Evropy, a rozdíly mezi západními a východními členskými státy EU se tak budou dále snižovat.

Pokud by šestice zemí CEE efektivně vyčerpala 90 % nově přidělených finančních prostředků, zvýšil by se jejich průměrný roční nárůst HDP o 0,3-0,8 procentního bodu. Lze očekávat, že finanční prostředky EU by měly mít větší dopad na méně rozvinuté země (např. Rumunsko), než na vyspělejší státy z CEE (např. Česká republika).

Pokud jde o ekonomickou výkonnost zemí CEE-6, od roku 2012 pouze Česká republika a Slovensko překonaly reprezentanty starých členských států (Řecko a Portugalsko). Pokud bude plně využit potenciál prostředků z fondů EU, můžeme očekávat, že do roku 2020 i země jako Polsko či Maďarsko překonají či se minimálně přiblíží ekonomické výkonnosti jižních států eurozóny. Nejdelší konvergenční cestu mají před sebou Rumunsko a Chorvatsko.

Jestli se jim podaří překonat všechny překážky v čerpání peněz z fondů EU (což je výzva zejména pro Rumunsko), mohou do roku 2020 dosáhnout stejné úrovně ekonomické výkonnosti, jakou dosahují současní lídři mezi zeměmi střední a východní Evropy.

Plné využití potenciálu peněz z evropských strukturálních a investičních fondů pro země střední a východní Evropy nebude vůbec jednoduché. Mají před sebou mnoho bariér.

Za účelem zvýšení jejich stále ještě nízké schopnosti absorpce poskytnutých finančních prostředků doporučujeme několik opatření. Jedná se především o výraznou redukci byrokratických struktur, zavedení transparentních postupů při výběru projektů s cílem vyhnout se podezřením z korupce, a užší spolupráci v rámci regionu.