SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy

Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině.

Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen.

SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii

SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“

Krize na Ukrajině

Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční.

Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz.

Centrální banky spíše prodávaly

Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je  to, že turecká lira byla koncem loňského a  začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka.

Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy.

Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata?

Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád.  Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“