Takhle výhodně už pozemky a půdu asi nenakoupíte

Jim Rogers doporučuje dlouhodobě sázet na pozemky, na zemědělskou půdu a podobně. V době, kdy se vyspělý svět vzpamatovává ze šoku, který způsobilo vědomí, že ceny domů mohou i klesat, jsou právě pozemky jednou z variant, jak vyztužit své dlouhodobé portfolio. Tak výhodně jako v historii ale nakoupíte jen sotva, i kdyby Řecko prodávalo všechny své ostrovy v aukci.

Prodej Aljašky

Spojené státy koupily Aljašku od Ruska v roce 1867. Tento kontrakt se dodnes řadí mezi historicky největší prodeje území. Ve strachu z dalšího ozbrojeného konfliktu s Británií po Krymské válce Rusko s prodejem Aljašky hodně spěchalo. Zbavilo se jí za 7,2 milionu USD (tedy jen něco kolem 2 centů za akr). Finance v té době Rusko potřebovalo jako sůl, navíc se prodejem snažilo zabránit Britské Kolumbii v převzetí území.

Jakou hodnotu má "pozemek" dnes? Rozloha je zhruba 375 milionů akrů, takže bychom se dostali dokonce i při ceně pouhých 100 USD za akr k 37,5 miliardy USD. Region navíc produkuje ropu a zemní plyn každoročně v hodnotě mnoha miliard USD. Aljaška je mimochodem jedním z mála států, kde se neplatí daň z příjmu.

Louisianský "deal"

Převzetí Louisiany od Francie v roce 1803 je rovněž považováno za jeden z největších obchodních kontraktů týkajících se půdy. Za pouhých 15 milionů USD (v přepočtu na dolary z roku 2011 zhruba 233 milionů USD) získaly Spojené státy rozsáhlé území. Louisianu koupily za méně než 3 centy za akr.

Zajímavostí je, že ke kontraktu málem nedošlo, a to hned z několika důvodů. Prezident Jefferson sklidil silnou kritiku za jednání nad rámec svých pravomocí, obzvláště podle striktní interpretace ústavy. Zadruhé, mnoho federalistů se strachovalo, že USA tímto financují válku proti Španělsku.

Kolik by stála Louisiana nyní? Dohoda se týkala 512 milionů akrů. Dnes se cena půdy v kontinentálních oblastech USA pohybuje mezi 1 000 až 4 000 USD za akr. Celková hodnota by proto pravděpodobně přesahovala 1,2 bilionu USD.

Smlouva z Tordesillas

Zalistjme trochu do historie a nahlédněme do 14. a 15. století. Tehdy byly Španělsko a Portugalsko dvěma největšími světovými mocnostmi, a tak si "porcovaly" svět. Objevení Nového světa Kryštofem Kolumbem vedlo k rozbrojům o to, kdo má právo na jednotlivá teritoria. Nakonec se země dohodly, že si svět rozdělí podle poledníku 1 550 kilometrů západně od Kapverdských ostrovů.

Bohužel se ukázalo, že Nový svět je více na západ, a tak byla dohoda výhodná jen jednostranně. Portugalsku měla připadnout východní část Jižní Ameriky, celá Afrika a téměř celá Asie, zatímco většinu Nového světa mělo získat Španělsko. Jak víme z historie, Španělsko kolonizovalo většinu Jižní Ameriky s výjimkou Brazílie, kde se dodnes mluví portugalsky. Později ztratily obě dřívější světové velmoci značnou část vlivu. Většina latinskoamerických zemí vyhlásila nezávislost v první polovině 19. století.

Celkovou hodnotu této dohody nyní těžko vyčísleme, jisté však je, že moc, kterou si Španělsko udrželo dlouhou dobu nad Latinskou Amerikou, hrála v historii významnou roli.

Čtěte také:

Dalších 5 až 10 let porostou ceny české zemědělské půdy