Blog začínající investorky 4: Vím, co nechci

Autor: Klára Hurychová 

V minulých dílech svého blogu jsem psala o zděděných penězích a potřebě s nimi „něco udělat“ aby nezahálely na spořícím účtu. Zvolila jsem si svého brokera a založila obchodní účet. Ještě se naučím ovládat obchodní software a pak už přijde to hlavní: obchodování.

Instalace obchodní platformy zabrala zhruba 10 minut. Docela mi pomohlo instruktážní video, ale zvládla bych to i bez něj. Po přihlášení na mě „vybafla“ aplikace s několika okny, čísly a grafem. Zpočátku jsem se moc neorientovala, ale po hodince už jsem měla základní představu, co které okno znamená… Broker má na stránkách celkem srozumitelný návod a snad bude fungovat i technická podpora. Po dalších zhruba dvou dnech testování už umím sestavit portfolio titulů, které chci sledovat, nastavit graf a pochopila jsem rozdíl mezi limitním a tržním pokynem J. Víc vědět nepotřebuji a možná ani nechci. Na účtu mi svítí 5000 dolarů, tak doufám, že tam za nějaký čas bude o nějaký dolar více a můj záměr zhodnotit tyto peníze se mi vydaří.

Stále si ale lámu hlavu nad tím, do čeho chci vlastně investovat. Technologiím, zdravotnictví či různým materiálům nerozumím. Chtěla bych investovat do firem, se kterými mám nějakou zkušenost, jejichž výrobky mohu sama posoudit. Obchodovat s cennými papíry společností, jejichž název neznám a už vůbec nevím, co vlastně vyrábí, čím se zabývají, to není můj styl. Chci se zaobírat pro mě známými a osvědčenými firmami, jejichž výrobky znám, mohu sledovat jejich strategii, plány do budoucna. Kamarád se na mě dívá zprvu nechápavě, co vlastně chci, ale když mu nastíním svůj záměr, přikyvuje. I na burze se dají přeci sehnat ryze ženské akcie, jakkoliv to zní úsměvně.

O tom jaké akcie jsem si vybrala, napíšu zase příště…

Mé předchozí blogy zde: http://stox.cz/zpravodajstvi/clanky/blogy