Zlato má nefér výhodu

Zlato, drahý kov a jeden z nejpopulárnějších investičních nástrojů zaznamenalo za posledních několik let neuvěřitelné období růstu a zároveň paradoxů. Co mělo (mít) vliv na jeho cenu a kdo obchodováním se zlatem vydělal nejvíc?

Zlatá bublina

Vraťme se na počátek tisíciletí, kdy se trojská unce zlata obchodovala za cenu okolo 300 USD, míra inflace překračovala 3,5 % a základní úroková sazba stanovená FEDem se pohybovala okolo 5 %. Do doby, kdy technologická bublina zažívala svou vrcholnou fázi a byla daleko od zhroucení, stejně jako Světové obchodní centum daleko od letadel „pilotovaných“ teroristy. Zhruba v těchto dnech totiž začínala nevídaná jízda tohoto drahého kovu, která se zastavila až o desetiletí později. Toto období bývá někdy nazýváno jako doba nafukování zlaté bubliny.

Lesk a bída

Ta praskla někdy na konci letních prázdnin roku 2011, kdy se cena zlata vyšplhala přes 1900 USD za unci. Názorů na jehlu, která bublinu propíchla je mnoho. Prakticky všechny ale vyznívají poměrně ironicky ve srovnání s pumpou, která cenu zlata předchozích deset let dofukovala. Zejména v pokrizových letech se zlato uvádělo jako alternativa k propadajícímu se akciovému trhu. Tento fundament ale vzal za své při tzv. „druhé vlně krize“, koncem srpna roku 2014. Rozbuškou bylo odhalení řeckého „tvůrčího účetnictví“ a následná nákladná sanace této země ze strany evropských institucí. Také poučka o zlatu jako uchovateli hodnoty v případě zvýšení cenové hladiny se v posledních dvou letech nepotvrzuje. Monetární politika eurozóny, Japonska a hlavně USA prožívá bezprecedentní expanzi. A to jak rekordně nízkými sazbami, tak přímým uvolněním nových bankovek do oběhu. Zlato přesto vytrvale ztrácelo. Lze namítnout, že více než inflace straší centrální banky spíše tlak na spodní straně tohoto ukazatele. Potom si lze ale jen těžko představit, jak nízká by byla cena zlata bez výše uvedených stimulů.

Jestliže pozitivní fundamenty pro růst zlata nefungují, na poli negativních zpráv je situace opačná. Zmínka o možném prodeji kyperských zlatých rezerv „ublížila“ zlatu o 200 USD během dvou týdnů, ačkoliv k tomuto scénáři v podstatě nikdy nedošlo. I strašák snižující se asijské poptávky po zlatě funguje velmi dobře.

Kdo nakonec vydělá?

Je tedy zřejmé, že zlato v posledních několika málo letech přepisuje klasické učebnic e fundamentální analýzy, v čemž ovšem není v pokrizovém období samo. Přesto existuje segment trhu, který na pohybech zlata vydělá vždy. Retailový obchodníci se zlatem mají pro své klienty totiž v každé době silný argument pro jeho nákup. V případě historických maxim budou vždy mluvit o spanilé jízdě této komodity, která vytrvale roste. V případě býčího trhu budou zmiňovat skvělou možnost nákupu uchovatele hodnoty, který je aktuálně k mání „ve slevě“. Tuto nefér psychologickou může zlatu akciový nebo dluhopisový trh pouze tiše závidět.

Ing. Mojmír Boček

Na ekonomické fakultě vystudoval bakalářský a magisterský studijní program. Jeho hlavním oborem byly finance a kapitálové trhy, zejména finanční deriváty. Aktuálně studuje doktorský studijní program Ekonomika a management se zaměřením na Makroekonomii.
Kariéru ve financích zahájil jako finanční analytik v mezinárodní výrobní firmě, se zaměřením na finanční analýzu dle fundamentu EVA a na zajištění kurzových rizik. Nyní pracuje jako analytik pro evropské akciové trhy a je manažerem služby STOX.CZ.

STOX.CZ je obchodní portál určený pro individuální online investory. Svým klientům poskytuje spolehlivou platformu pro online obchodování na více než 80 akciových trzích v 18 zemích světa a zprostředkovává vedení vysoce pojištěného multiměnového účtu s možností vkladu v českých korunách. STOX.CZ nabízí bezkonkurenční poplatky a technickou podporu v obchodní dny od 9:00 do 22:00. Více na www.stox.cz.