Eurozóně se v roce 2014 bude dýchat lépe

Ačkoliv je nasnadě, že vše zlé ještě není zažehnáno a rok 2013 toho byl důkazem, zůstává faktem, že se eurozóně mohlo dařit mnohem hůře, než tomu ve skutečnosti bylo. Ohniska, jež v uplynulém roce hrozila propuknutím a mohla potenciálně ohrozit „křehkou“ stabilitu okolních zemí, byla krize na Kypru, volby v Itálii, či politická nestabilita v Portugalsku.

Rok 2014 by dle názoru mnoha odborníků měl přinést klidnější období, ať už z pohledu politického, či čistě ekonomického. Odhad Deutsche Bank AG hovoří o letošním růstu eurozóny o 1%, což představuje zlepšení oproti roku 2013, kdy tato oslabovala o 0,4%. Zmíněné v současné době potvrzují například rostoucí indikátor PMI a dle Evropské komise zlepšující se ekonomický sentiment.

Neméně důležitou roli v růstu ekonomiky eurozóny bude také hrát volnější fiskální politika, jejíž značné utažení v loňském roce zbrzdilo dle Berenberg banky míru růstu ekonomiky regionu až o 1% HDP. Pozitivum je možné spatřovat ve snížení úrokových sazeb ze strany ECB v listopadu loňského roku a dle představitelů evropských bank byly také učiněny viditelné kroky vedoucí k vytvoření bankovní unie v budoucnu.

I přes pozitivní výhled zůstává však stále mnoho věcí, se kterými se eurozóna bude muset poprat. Irsko má dle všeho nejhorší za sebou, oproti tomu u Portugalska se dá očekávat, že požádá o další pomoc. Průměrná nezaměstnanost se drží na 12,1%, ovšem v Řecku a Španělsku nemilosrdně drtí hranici 20% a evropské banky čekají plánované zátěžové testy ECB.

Pozitivně pak působí snížení deficitů běžných účtů Řecka, Španělska a Portugalska, které se tak staly méně závislými na zahraničních půjčkách. Hlavní posun kupředu je možné sledovat především u Španělska, kterému se podařilo implementovat strukturální reformy a zvýšit svou konkurenceschopnost. Klesly také rozpočtové deficity zmíněných zemí a výnosy vládních dluhopisů se vrátily na úroveň roku 2010.

Potenciální hrozby představují nečekané zvraty z venčí, mezi které by mohly patřit například kroky amerického Fedu, či vývoj v největší rozvíjející se ekonomice světa, Číně. Zhoršit by se mohla také politická nestabilita a prohloubit by se mohly také sociální nepokoje spojené s vysokou nezaměstnaností, která se bude snižovat jen velmi pomalu. Přestože začíná ekonomika eurozóny oživovat, mnoho lidí tuto skutečnost ještě notnou chvíli přímo nepocítí.